Kurzy

Posluchači budou seznámeni s příčinami, průběhem a projevy Studené války (1947 – 1989) v globálních souvislostech. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s předpoklady vzniku, počátky a vývojem studené války v letech 1945-1989. (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Berlínské krize, Korejská válka) s přihlédnutím vojensko-politickému vývoji v Evropě (rozdělené Německo, NATO, Varšavská smlouva). (1h)

Přestávka 30 minut

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Vietnamská válka, Suezská krize, Karibská krize, Afghánská krize) (2h)

Přestávka 30 minut

Dále budou posluchači seznámeni s vývojem jaderných zbraní, jejich typů, strategiemi jejich případného použití včetně důsledků. Shrneme dějiny závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi USA a SSSR a objasňuje hlavní mezníky tzv. odzbrojovacího procesu. (2h)

Přestávka 30 minut

V závěrečné části budou analyzovány příčiny rozpadu SSSR a okolnosti konce studené války. (2h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Seminář bude zaměřen na problematiku našich dějin ve 20 století. Bude se zabývat jak dobou demokracie, tak problematickým obdobím dvou totalit. Zásadní pozornost bude věnována čtyřem tématům. Nejprve otázce rozpadu habsburské monarchie (2014 –100 let od vypuknutí Velké války) a vzniku Československa (1918-1920). Druhým okruhem bude popis moderní prvorepublikové demokracie s jejími přednostmi i zápory. S účastníky se budeme také zabývat příčinami krize demokracie. Třetím tématem pak bude období nacistické okupace a protektorátu a československého druhého odboje. Konečně čtvrtým tématem bude nástup komunistické totality (období třetí republiky, únor 1948 a podoby nově budovaného totalitního systému).

Cílem semináře je rozšířit znalosti učitelů angličtiny o historickém pozadí některých svátků v anglicky mluvících zemích, jejich zasazení do současného kontextu a o tom, jak se v anglicky hovořících zemích tyto svátky slaví a připomínají. Možné způsoby, jak tyto svátky a události s nimi spojené představit studentům. Ukázka aktivit, které zpestří hodinu, zaujmou žáky a pomohou rozšířit jejich obzor a povědomí o svátcích, které se slaví v těchto zemích, o jejich významu pro ně samotné a mnohdy i o významu celosvětovém.

Seminář seznámí účastníky mimo jiné s těmito svátky:

Independence Day je státní svátek oslavující přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států dne 4. července 1776 Druhým kontinentálním kongresem. Touto deklarací Spojené státy uplatnily svou nezávislost na Velké Británii vyhlášením základních práv člověka a soupisem stížností proti britské říši.

Columbus Day je národní svátek v mnoha zemích Ameriky a jinde, který oficiálně slaví výročí příchodu Kryštofa Kolumba do Ameriky 12. října 1492.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Bonfire Night se slaví zejména ve Velké Británii 5. listopadu jako připomínka Spiknutí střelného prachu v roce 1605. Na oslavu skutečnosti, že král Jakub I. přežil pokus o atentát, začali lidé kolem Londýna zapalovat ohně. O několik měsíců později schválil parlament zákon, kterým 5. listopad oficiálně určil jako veřejný den díkůvzdání za neúspěch spiknutí.

Patron Saint's Days  ( St. David, St. Patrick, St. George, St. Andrew…)

St Valentine's Day se slaví každoročně 14. února. Vznikl jako křesťanský svátek na počest jednoho nebo dvou raně křesťanských mučedníků jménem Svatý Valentýn a díky pozdějším lidovým tradicím se stal významnou kulturní, náboženskou a komerční oslavou romantiky a lásky v mnoha oblastech světa.

Thanksgiving je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Historicky se jedná o náboženský svátek, v němž lidé vzdávají díky Bohu, běžně jej však slaví i lidé bez vyznání. Tradiční výklad bývá takový, že Den díkuvzdání poprvé slavili Otcové poutníci spolu se spřátelenými domorodci na podzim roku 1621.

April Fool's day je každoroční zvyk 1. dubna sestávající z praktických vtipů a hoaxů. Vtipálek často odhaluje své činy křičením „Blázen!“ u příjemce. Do těchto žertů mohou být zapojeny hromadné sdělovací prostředky, které mohou být odhaleny následující den. Zvyk vyhradit si den hraním neškodných žertů na souseda byl ve světě historicky relativně běžný.

Remembrance Day (někdy známý neformálně jako Den máku kvůli tradici vzpomínky na mák) je pamětní den pozorovaný v členských státech společenství. Den památky byl sledován od konce první světové války k připomenutí příslušníků ozbrojených sil, kteří zahynuli při plnění svých povinností.

Memorial Day  - Občané USA si připomínají členy ozbrojených sil, kteří zemřeli v boji. Tento den je současně oslavou konce nepřátelských akcí v americké občanské válce v roce 1865. Tento svátek se původně nazýval Den padlých a poprvé byl slaven v roce 1866 k uctění vojáků, kteří bojovali v americké občanské válce. Dnes se tímto svátkem uctívají všichni američtí vojáci, padlí v kterékoliv válce.

Veteran's Day je federální svátek ve Spojených státech, který se každoročně koná 11. listopadu za poctu vojenským veteránům, což jsou lidé, kteří sloužili v ozbrojených silách Spojených států.

Trooping the Colour je obřad prováděný regimenty britské armády a armády společenství. To je tradice britských pěších pluků od 17. století, ačkoli jeho kořeny sahají mnohem dříve. Na bojišti byly jako body shromažďování použity barvy nebo vlajky pluku. V důsledku toho by pluky měly své prapory pomalu pochodovat s jejich barvami mezi řadami, aby umožnily vojákům rozpoznat barvy jejich pluků.

Martin Luther King je americký státní svátek, který připomíná narození (15. ledna 1929) a dílo reverenda Martina Luthera Kinga, Jr., laureáta Nobelovy ceny za mír (1964) a vůdce afroamerického hnutí za občanská práva ve Spojených státech amerických v 50. a 60. letech 20. století.

Slaví se třetí pondělí v měsíci lednu.

Na semináři se podíváme do historie prostřednictvím příspěvků žen z anglicky mluvících národů. Po mnoho let historii většinou vyprávěli muži o jiných mužích. Mnoho vědkyň, pedagogů, umělců a politiků bylo přehlíženo. Tento seminář poukáže a upozorní na to, co ženy udělaly, aby nás posunuly do moderního světa.

Hodiny 1-2 (90min) Američanky a začátek nového národa: Indiánská kultura (Pocahontas), Válka za nezávislost (Abigail Adams), Pohyb na západ (Laura Ingalls Wilder)

Hodina 3–4 (90 min) Občanská válka do roku 2020: Občanská válka (Harriet Tubman), začátek 20. století (Amelia Earheart), 2. světová válka a ženy, které sloužily v ozbrojených silách, vůdci Hnutí za občanská práva (Rosa Parks), Ženy v IT, moderní političky

Hodina 5-6 (90 minut) Umění, kultura a svátky: Američanky, které nám daly obrazy, knihy, hudbu a vzpomínky (Geogia O'keefe, Louisa Mae Alcott, Taylor Swift, Moina Michael)

Kurz je navržen tak, aby vám poskytl porozumění klíčové dynamice, nejdůležitějším tématům a základním debatám v současné globální politice. To znamená zkoumat širokou škálu aktérů, struktur a problémů na mezinárodní scéně. Hlavním cílem tohoto kurzu je získání empirických znalostí o globální politice a poskytnutí solidního, propracovaného obrazu rozložení sil globálním kontextu.

• Část I vám poskytne základní úvod do globální politiky a jak vznikl současný mezinárodní systém. Tato část představuje koncepční a teoretický rámec o tom, jak studovat globální politiku.
• V části II se podíváme na dopady globalizace a různých aktérů na světovou scénu, zejména na státy, mezinárodní organizace a nestátní subjekty. Prozkoumáte politické aspekty a logiku vytváření spojenectví a vztahů mezi nimi.
• V části III budeme studovat problémy spojené s energetickou bezpečností, klimatickými změnami, otázkami životního prostředí a v neposlední řadě gender. Rovněž se zaměříme na účinnost měkké síly ve světové politice.
• Část IV se zaměří na ekonomické aspekty a prozkoumá hlavní trendy v současném světě, jako je mezinárodní obchod, růst populace, migrace, vývoj a dluhová krize. Seznámíte se také s výzvami spojenými s globálním mírem a konflikty.
• V části V se seznámíte s etikou v mezinárodních vztazích a rolí náboženství v mezinárodních vztazích.