Kurzy

Přednáška, diskuse s účastníky, úvahy nad problémy z praxe

• obecná definice bioléčiv a jejich srovnání s klasickými léčivy (tzv. malými molekulami)                                                                                                           (1 hodina)
• osvěžení základních informací o syntéze a struktuře proteinů, specifika výrobního postupu bioléčiv, rekombinantní proteiny                                                         (1 hodina)
• Přestávka 30 minut
• konkrétní příklady a mechanismus účinku bioléčiv
  • inzulin jako historicky první bioléčivo
  • protilátky – nejrychleji se rozvíjející oblast bioléčiv - léčba nádorových a autoimunitních onemocnění
  • vakcíny (hepatitida B, rakovina děložního čípku, chřipka, covid-19 apod.)
  • léčba poruch srážlivosti krve
  • rychlé shrnutí dalších oborů využívajících bioléčiva                       (2 hodiny)

závěrečná diskuse

V rámci tohoto workshopu si přiblížíme základní informace o struktuře nukleových kyselin a genetické informaci prokaryotických a eukaryotických buněk. Přičemž hlavní pozornost bude věnována lidskému genomu a jeho vyšetřování. V průběhu přednášky si přiblížíme základní genetické pojmy a základní mechanismy, včetně mendelistické dědičnosti. Ale podíváme se rovněž na vazbu genů a genetiku populací, včetně faktorů, které ji ovlivňují. V praktické části workshopu si vyzkoušíme celou řadu genetických příkladů a také analýzu rodokmenů.

Workshop bude veden formou diskuse, kdy se předpokládá aktivní zapojení studentů. Přednášená látka bude doplněna nákresy a animacemi. V průběhu přednášky dostanou studenti rovněž testy, v nichž si mohou ověřit získané znalosti.

• Struktura nukleových kyselin a genetická výbava buněk (1,5 hod)
• Základní genetické pojmy, alelické interakce (1 hod)
• Mendelistická dědičnost a vazba genů (1 hod)
• Autozomální a gonozomální dědičnost (1 hod)
  • Genetika populací a genetické příklady (1,5 hod)

• Metody aktivního učení a model třífázového učení: evokace - uvědomění si významu - reflexe (práce s texty, diskusní techniky, řešení problémů, heuristické metody)
• Formy aktivního učení (skupinová práce, kooperativní učení, diskuze, kolující flipy, skládankové učení)
• Badatelsky orientovaná výuka
• Místně zakotvené učení
• Práce v centrech aktivit
• Vyučovací jednotky zaměřené na mezipředmětové vztahy (papír, brambory)
• Integrovaná tematická výuka
• Projekty a projektové vyučování
• Globální výchova
• Výukové programy s využitím metod aktivního učení
• Cíle a kritéria hodnocení
• Efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů (resp. metod) – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. shrnutí dle potřeb účastníků
8. společná reflexe

Ionizující záření je přirozenou součástí našeho okolí – dopadá na nás z kosmu a ze země, vdechujeme radioaktivní plyny, dokonce sama naše těla jsou radioaktivní. Co to vlastně ionizující záření je a jak souvisí s radioaktivitou? Kde se s radiací setkáme a proč je pro nás nebezpečná? Jak se naše buňky (ne)umí se zářením vypořádat? Kdy je záření „málo“ a kdy je ho „moc“? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě?

1. Radioaktivita jako vlastnost atomových jader
2. Kosmické a terestrické záření, umělé zdroje radiace
3. Černobyl a Fukušima a mediální interpretace
4. Radonová problematika v České republice
5. Buněčná genetika a radiační poškození DNA
6. Deterministické a stochastické účinky ionizujícího záření
7. Využití ionizujícího záření v radiodiagnostice a nukleární medicíně, fotonová a protonová radioterapie
8. Střípky z radiobiologie, radiační hormeze