Kurzy

Učitelé si často kladou otázky: jak si udržet autoritu, jak ve třídě zajistit klid, čeho se vyvarovat, jak řešit problematické situace … Někteří učitelé se cítí být přirozenou autoritou a pro některé je těžké získat si pozornost žáků a často s nimi musí bojovat o pozornost a moc.

Seminář je určen zejména pro učitele základních, středních a vyšších škol. Zaměřuje se na autoritu učitele, zásady školní hierarchie, efektivní pedagogickou komunikaci a působení na vývoj žáků a studentů. Účastníci se dozví, co je formální a neformální autorita, jak se spolu kombinují a jak je vybudovat a podporovat. Připomenou si vlastnosti a role učitele a jejich důležitost v procesu získávání autority.

Seznámí se se základními kázeňskými prostředky, odměnami a tresty a jak je lze využít pro posílení své pedagogické a lidské  autority.

V neposlední řadě si také uvědomí a připomenou pravidla efektivní pedagogické komunikace jako nezbytného prostředku pro budování a udržení autority.

Poznají, co je potřeba dělat proto, aby je žáci respektovali, kolegové uznávali a rodiče považovali za partnery při rozvoji svých dětí.

Seminář je veden jako interaktivní v kombinaci se cvičeními. Budeme pracovat v diskutovat nad tématy účastníků. Budou realizovány praktické nácviky konkrétních situací z praxe učitelů (např. případové studie zaměřené na řešení obtížných situací v praxi pedagoga, základní pedagogické rozhovory a jednotlivé kompetence učitele).

• Fáze vývoje učitele
• Autorita a podmínky vzniku autority učitele
• Faktory ovlivňující vznik autority učitele (zdroje autority učitele)
• Úskalí v práci začínajícího učitele
• Úspěšný učitel - kouč a partner
• Typy učitelů
• Efektivní pedagogická komunikace a využití koučovacích technik ve škole
• Výchovné styly a jejich použití
• Kázeň ve škole a základní kázeňské prostředky

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s názorem, že vzhledem k účinnému a fungujícímu třídnímu managementu je potřeba chápat smysl, vytvořit si a následně dodržovat třídní pravidla. Otázky pedagogů ohledně potřebnosti pravidel se příliš neliší od otázek samotných žáků a studentů:

Existují pravidla všude? Kde všude se můžeme setkat s nějakými pravidly? Proč by ve třídě vůbec nějaká pravidla měla být?  Proč bychom je měli vlastně dodržovat? Co z toho budeme mít? Jaké jsou vlastně následky dodržování pravidel? Co se může stát, když pravidla budou porušena?

Děti (mládež) a stejně tak i pedagogičtí pracovníci by si měli být schopni na tyto otázky odpovědět a pochopit jejich užitečnost pro ně samotné – i pro celý kolektiv.

V rámci semináře se zamyslíme nad smyslem pravidel jako takových (nejen ve třídních kolektivech) – takovém smyslu, který poté účastnící budou moci přenést do uvědomění svých žáků.

Hlavní část semináře se bude věnovat vlastní práci účastníků, kteří budou mít za úkol vytvořit podle jejich názoru adekvátní konkrétní znění svých pravidel, o kterých se domnívají, že jsou u jejich žáků potřeba. Tato jejich pravidla budou kriticky rozebrána a poslouží jako možnost pochopit základní zákonitosti tvoření a následného užívání pravidel. Pro účastníky jsou připraveny konkrétní příklady třídních pravidel pro jednotlivé věkové skupiny a typy kolektivů.

Další část bude věnována ukázce doporučeného postupu, jak vůbec celý proces (povídání o smyslu pravidel, tvorba, konkrétní znění, prezentace a umístění pravidel, odměny a případné tresty za jejich dodržení či porušení) prakticky uchopit a s dětmi realizovat. Účastníci budou poučeni o důležitých zákonitostech a také o slabých místech a rizicích, kterých je dobré se při práci s dětmi vyvarovat.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných asistentů.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Smysl a potřebnost třídních pravidel v primární prevenci (souvislost užívání třídních pravidel s prevencí projevů rizikového chování u žáků)
• Tvorba konkrétních (workshop) pravidel samotnými účastníky s následnou reflexí.    
• Ukázka doporučeného postupu tvorby pravidel se žáky (evokace a pochopení žáků smyslu tvorby pravidel, konkrétní postup samotné tvorby pravidel, odsouhlasení žáků těchto pravidel a způsob znázornění).
• Prezentace doporučených konkrétních znění (či obrázků) pravidel pro dané nové skupiny.
• Otázky týkající se umístění pravidel ve třídách, jejich dodržování, porušování a případných odměn a trestů.
• Shrnutí, dotazy a zpětná vazba.

Vzdělávací akce je vypracován pro pedagogické pracovníky na 2. stupni základních škol a na všech typech středních škol. Jedná se o jednodenní vzdělávací akci realizovanou odbornou přednáškou. Odborná přednáška má převážně výkladově-diskuzní formu. Doplněna je krátkými aktivizačními a opakovacími aktivitami, probíhajícími v průběhu jednotlivých témat – dotazy na probranou látku, výběr správné odpovědi, odůvodnění správné odpovědi.

• Úvod, základy psychiatrické terminologie a základní příznaky duševních chorob.  Časová dotace 45 minut
• Přehled klinických stavů část 1 – úzkostné poruchy u dětí a dospívajících,

deprese u dětí a dospívajících, bipolární porucha a schizofrenie s časným začátkem.  Časová dotace 45 minut

• Přehled klinických stavů část  2 - poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících, poruchy autistického spektra,  ADHD, závislosti a sebepoškozování. Časová dotace 45 minut
• Přehled terapie a závěrečné shrnutí:  psychofarmaka, psychoterapie.
• Role pedagogických pracovníků při zvládání duševních chorob dětí a dospívajících, prostor pro dotazy, diskuze.  Časová dotace 45 minut

Tento vzdělávací program je zaměřen na využití humanistické psychologie při práci s třídním kolektivem, vychází právě z učení zakladatele humanistické psychologie Carla Rogerse, který se mimo jiné velmi aktivně věnoval problematice školství. Tento vzdělávací program má své teoretického vymezení, účastníci si sebezkušenostní formou vyzkouší práci s třídním kolektivem v takzvané strukturované, ale i nestrukturované formě. Primárně je tento vzdělávací program určen pedagogickým pracovníkům, kteří se chtějí naučit dovednosti práce s třídním kolektivem. Zejména jej můžeme doporučit třídním učitelům a metodikům prevence.

Cílem právního semináře, týkajícího se právních aspektů práce pedagoga, je přiblížení základních právních okruhů, které se vyučujících týkají. Seminář proto přiblíží hlavně práva a povinnosti pedagogů, jejich případnou právní odpovědnost za jednání během vyučování, a dále právní aspekty komunikace učitele s rodiči (zákonnými zástupci) žáků, se zletilými studenty, jakož i s dalšími aktéry vzdělávání (s asistenty pedagoga, s pracovníky ŠPZ, s OSPOD, s vedením školy). Budou přiblíženy hlavní problematické situace při komunikaci vyučujících a ředitelů s rodiči.

• Nová práva a povinnosti pedagogů
• Práva a povinnosti zákonných zástupců a zletilých žáků
• Komunikace škola: rodiče a hlavní problémové situace
• Možnosti řešení konfliktů ve škole
• Specifika týkající se žáků se SVP

1. Právní rámec školských předpisů týkajících se inkluze včetně mezinárodních pramenů a soudních rozhodnutí (1, 5 hod.)

• Lektorka přiblíží posluchačům povinnosti škol/práva žáků a zákonných zástupců při přijímání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, uvede základní právní ustanovení týkající se vzdělávání těchto žáků a také související (především) národní judikaturu.

2. Povinnosti škol a pedagogů při přijímání žáků se speciálními potřebami a při jejich vzdělávání, hlavní podpůrná opatření (2 hod.)

• V této stěžejní části bude vysvětleno, jak má k žákovi se SVP přistupovat zejména třídní učitel/ka a ředitel/ka školy, jak by měla být nastavena komunikace s asistentem pedagoga, které jsou hlavní povinnosti asistenta a v čem spočívá význam dalších významných podpůrných opatření.

3. Komunikace mezi školou (vyučujícími, ředitelem/ředitelkou), rodiči a poradenskými zařízeními (1, 5 hod.)

• Zmíněná část semináře nabídne hlavní principy vztahů a komunikace mezi rodiči žáků a školou, hlavní povinnosti pedagogů, ale i školy, jakož i úlohu školských poradenských zařízení v procesu vzdělávání žáků se SVP.

4. Kontrolní mechanismy v oblasti inkluze (1 hod.)

• Připomenuto dále bude, které orgány a jakým způsobem vykonávají kontrolní činnost v dané oblasti (ČŠI, VOP, soudy).

5. Vybraná kasuistika, diskuse (2 hod.)

Semináře a workshopy jsou interaktivní, zaměřené na emocionální učení. Metody jsou určeny k praktickému využití. Účastníkům zprostředkují zážitek s emocemi, jejichž prostřednictvím nabízí příležitosti k objevení potřeb lidí s bariérami ve společnosti.

• Stereotypy a předsudky – jak s nimi pracovat u sebe i ve třídě 2h
• Práce s problémovým žákem 3h
• Žák s handicapem 3h

Rizikového chování zahrnuje tři základní faktory, které se vzájemně podmiňují a prolínají. Tam, kde se setkáváme s jednou z forem rizikového chování, vnímáme možnost výskytu souvisejících problémů z jiné oblasti.

• Problematika chování zahrnuje v první řadě oblast závislostí, zneužívání návykových látek počínaje nikotinismem.
• Dalším faktorem je problematika nepřizpůsobivého chování, agresivity, násilí. Problematika zahrnuje také agresivní chování zaměřené proti sobě (tedy poruchy příjmu potravy, chování sebepoškozující).
•  Třetí oblastí rizikového chování je rizikové chování v oblasti sexuality, tedy promiskuita, časný start do sexuálně aktivního života, časná a nechtěná těhotenství, pohlavní choroby.

Seminář je postaven na prožitkové pedagogice, nabízí různorodé metody prožitkové práce s žáky ověřené v praxi, které žáky vedou ke zdravým postojům k této problematice, zdravému životnímu stylu, respektu k druhému, posílení sebeúcty.

 Podává základní informace k jednotlivým tématům, doplňuje téma také pohledem bio-psycho-sociálním. Zaměřuje se na faktory vnitřní i vnější, které napomáhají/ eliminují závislostní a rizikové chování žáků a studentů.

Téma je doplněno kazuistikami z praxe pedagogické i přísedícího soudce v oboru trestního práva.

• Základní informace k rizikovému chování žáků ze všech tří oblastí viz výše.  1 hod
• Agrese, násilí, konflikt – řešení a předcházení. Základní informace k tématu, možné příčiny, metody práce s kolektivem žáků. 1 hod.
• Přestávka 30 minut
• Agrese směřovaná proti sobě, poruchy přijmu potravy, sebepoškozování – metody práce s žáky, kolektivem třídy 1 hod
• Promiskuita, ranný vstup do sexuálně aktivního života a jeho důsledky v rovině bio- psycho- sociální, metody integrace zdravé sexuality do vztahů, schopnost tolerovat rozdílnost, respekt k originalitě osobnosti, metody posílení sebeúcty  1 hod

Dílna čtení je jedna z možných cest, jak se žáky v hodinách českého jazyka hledat smysl čtení. Nezdůrazňuje rozdíly v technice čtení. Žáci nejsou zkoušeni ze čtení, pracují individuálním tempem. O své knize a o pocitech, které žáci při čtení mají, mohou diskutovat s ostatními. Vytváří si záznamy o četbě, ke kterým se mohou vrátit a připomenout si myšlenky a pocity, které je při četbě provázaly. Dílna čtení má velký vliv na utužení třídního kolektivu, při rozhovorech o četbě se setkávají vždy nové dvojice žáků a tím dochází k jejich lepšímu vzájemnému poznávání.

Cíle dílny čtení

· rozvíjení vědomého čtenářství

· vytváření kladného vztahu k vlastní četbě

· motivování k celoživotnímu učení

· podpořit kladné vztahy v kolektivu třídy, pracovat s textem, zpracovávat informace,   

   vyjadřovat názory ke čtenému textu

· seznámit žáky s knižním fondem školní knihovny

Témata:

Čtenářská dílna – význam, pravidla, výhody, nevýhody                                         45 min

Výběr knih pro čtenářskou dílnu                                                                              45 min

Inspirace pro čtenářskou dílnu – prostředí, křeslo pro hosta                                    45 min

Záznamy o četbě – formy zápisu dle čtenářské úrovně                                          135 min

Rozhovory o četbě  - třífázový rozhovor, překřížené skupiny                                 90 min                          

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru sociální psychologie její využití v pedagogice – o čem vlastně pojednává – zabývá se specifiky jednotlivých jedinců v kontextu skupiny (třída, škola) a společnosti (vzdělávací a výchovný proces). 0,5 hod
• Základní pojmy v sociální psychologii (skupina, společnost, sociální potřeby, sociální role, norma, odlišnost, chování ve skupině aj.) 0,5 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu k jednotlivému žákovi (začlenění versus vyčlenění do třídy, sociální role se svými silnými a slabými stránkami aj.) 1 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu ke třídě a škole (hierarchie, zdravé a patologické sociální role, druhy skupin, fáze utváření skupin aj.) a využití těchto poznatků v lepším pochopení žáků (jejich sociálních potřeb a potíží) souvisejících v lepší prevenci, diagnostice a řešení potíží ve třídních kolektivech. 1 hod
• Prevence, diagnostika a řešení jednotlivých druhů sociální patologie ve třídě a škole (rivalita, vyčlenění, ignorance, nepřátelství a další). 0,5 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Vývojová psychologie pozoruje a popisuje především psychické (emoční, hodnotové, vztahové a jiné) i fyzické změny lidské osobnosti v závislosti na čase. Člověk zažívá neustálou změnu od početí až do smrti. Pro pedagoga pracujícího s dětmi, které se neustále tělesně i duševně mění, může znalost právě těchto změn velice pomoci v pochopení žáků a v adekvátním vztahu k nim. 

V období vzdělávacího procesu (v kontextu školství mateřského, základního, středního či vysokého) prochází každý žák (a samozřejmě také pedagog a rodič) specifickými vývojovými stádii, pro které jsou určité tělesné a duševní (např. emoce, utváření hodnot a cílů) typické. Každé vývojové stadium v sobě skýtá u většiny jedinců obecné prvky, které právě vývojová psychologie popisuje.

Vzhledem k důležitosti věkového rozmezí vzdělávacího procesu u žáků a studentů se nejvíce zaměříme na vývojové změny, potřeby a další fyzická či psychická specifika předškolního věku, mladšího školního věku a dospívání. Samozřejmě však neopomeneme také další stádia, jako je např. období dospělosti.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru vývojové psychologie a její využití v pedagogice. Co tedy vývojová psychologie zkoumá a jak ji může použít pedagog ve výuce a vztahu ke svým žákům. 0,5 hod
• Popis jednotlivých vývojových stádií (edukačního věku) s aplikací do pedagogické sféry. Předškolní věk, mladší školní věk, dospívání (pubescence a adolescence) a dospělost. 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v rámci prevence, diagnostiky a řešení potíží ve školním prostředí. Vysvětlení typických projevů (pozitivních i negativních) žáků a studentů v daných vývojových fázích ve školním i mimoškolním prostředí (emoce, potřeby, chování žáků). 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie ve vztahu pedagog/žák. Měnící se role (autorita) – vztah pedagoga se žáky v průběhu jejich věku, možnosti efektivnější komunikace a spolupráce pedagogů se žáky v jednotlivých vývojových obdobích.       1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Přehled témat:

• metody práce s textem
• komunikační a diskusní metody
• metody objevování a řešení problémů
• simulace a simulační hry.
• metody práce s texty a konstruktivismus
• výukové programy s využitím metod aktivního učení
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Společně vytvoříme přehled nejčastěji používaných metod aktivního učení – tedy učení, při kterém je žák aktivní. Na praktickém příkladu si ukážeme, jak lze tyto metody v rámci výuky řadit do funkční vyučovací jednotky, při které se žák učí nejen daný obsah, ale i důležité životní dovednosti. Východiskem tohoto tématu je konstruktivistická pedagogika, která vychází z předpokladu, že si žák svoje vlastní poznání buduje (konstruuje) sám na základě svých praktických zkušeností. Základem je model třífázového učení: evokace – uvědomění si významu – reflexe (dále jen E-U-R). Na základě sdílených zkušenosti a s podporou vytvořeného zásobníku metod si vytvoříte prvotní nástřel aplikace modelu E-U-R do svého předmětu. Každý účastník obdrží přehled vybraných metod vč. jejich popisu v elektronické podobě. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Přehled témat:

• formy učení
• skupinové x kooperativní učení
• analýza vnitřních předpokladů pro týmovou práci
• efektivní x neefektivní týmy
• formy práce a konstruktivismus
• adaptace a harmonizace týmů
• výukové programy s využitím skupinové či kooperativní práce
• hodnocení skupinové a kooperativní práce
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů 
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků

Základem je pochopit, z jakého důvodu se dítě chová problematicky a na základě tohoto k němu přistupovat. Povíme si, jakým způsobem dítě motivovat, jak ho chválit a jak správně užívat efektivní zpětnou vazbu. Rovněž si povíme, jak pracovat s třídními pravidly. Součástí semináře jsou i vybrané kazuistiky „problémových“ žáků a případové studie.

• Úvod – seznámení, vzájemná očekávání ½ hodiny

• Dítě a jeho emoce, jak s nimi pracovat ½ hodiny
• Efektivní komunikace: kooperativní nastavení  1 hodina
• Přestávka 30 minut
• Příklady z praxe, případové studie 1 hodina
• Efektivní zpětná vazba 1 hodina
• Přestávka 30 minut
• Motivace, pochvala (jakým způsobem vhodně motivovat děti ke spolupráci, jak vhodně užívat pochvalu) ½ hodiny
• Konstruktivní kritika žáka: jak na ni ½ hodiny
• Jak nastavit třídní pravidla a řešit jejich porušení  ½ hodiny
• Závěrečná reflexe, diskuze ½ hodiny

Seminář nabízí účastníků krátký náhled do Komenského didaktických zásad, rozděluje výukové metody z několika hledisek, nabídne pohled do obecných zásad interaktivní výuky se zdůrazněním změny role učitele. V praktických dovednostech (třífázový rozhovor) si účastníci ověří, k jakým cílům vede vzájemná spolupráce žáků, vyvodí si tvorbu, pravidla
a role žáků při práci ve skupině i kritéria hodnocení skupinové práce. V praktických činnostech (soustředné kruhy, překřížené skupiny, bzučící skupiny, metoda barevných papírů + I.N.S.E.R.T.) vyvozují znaky a výhody kooperativního učení pro žáka i učitele.

• Komenského didaktické zásady – 20 min.
• Obecné zásady interaktivní výuky – 25 min
• Změna role učitele v době kurikulární reformy školství – 45 min
• Přestávka 30 minut
• Spolupráce učitelů i žáků jako prostředek k rozvoji klíčových kompetencí a zvýšení efektivity výchovně vzdělávacího procesu – 45 min
• Skupinová práce – pravidla, role, kritéria hodnocení – 90 min
• Přestávka 30 minut
• Kooperativní učení – obecné zásady, role učitele i žáka při kooperativním učení, hodnocení – 90 min
• Přestávka 30 minut
• Výhody a nevýhody skupinové práce a kooperativního učení – 45 min

Obsahem tohoto semináře je seznámení účastníků s tím, jak lze zakomponovat osobnostní rozvoj žáků do prostředí základních a středních škol, součástí jsou také praktické ukázky těchto možnosti, důraz především klademe na přirozenost procesu osobnostního růstů žáků a studentů základních a středních škol.

• HODINA - úvod, seznámení s pojmem osobnostní rozvoj, možnostmi, jak zařadit osobnostní rozvoj do školního vzdělávacího programu
• HODINA - struktura a komponenty osobnostního rozvoje žáků a studentů středních škol z hlediska potřeb společnosti i z hlediska potřeb jedince
• Přestávka 30 minut
• HODINA - praktická ukázka práce s třídním kolektivem se zaměřením na osobností rozvoj – schopnost sebereflexe
• HODINA - evaluační hodina a uvedení dalších možných technik, které mohou účastníci využívat, dále je zde prostor pro debatu, zodpovídaní otázek, součástí této hodiny je také evaluace

Didaktické hry patří do skupiny aktivizujících metod, můžeme je s úspěchem použít i k motivaci žáků. Dobrá hra má v sobě výukový prvek a dobrá výuka nese prvky hry. Pohybové hry nemusí být vždy zaměřené na pohyb, může jít o hry s určitým emocionálním zaměřením (prožívání, vůle, rozhodnost, samostatnost…). Zařazováním psychomotorických her do výuky rozvíjíme u žáků také paměť, vnímaní zrakové i sluchové apod.). U takových her nejde o příliš intenzivní pohyb, bývají klidnější. Často jsou využívány vzájemné vztahy dětí. Mohou být dobrým nástrojem pedagogické diagnostiky.

• Průřezové téma OSV ve školním vzdělávacím programu (45 min)
• Didaktická hra ve vzdělávání – typologie, zajištění efektivity a zapojení, hodnocení hry (45 min.)
• Přestávka 30 minut
• Psychomotorické a pohybové hry – obecně (45 min)
• Výměna zkušeností (45 min)
• Přestávka 30 minut
• Nápadník didaktických her – popis ukázek didaktických her – Soustředné kruhy, Ruce – nohy, Dotkni se země, Slepý had, Bu – Ku – Hu, Uzel, Zrcadla, Skupinový obrázek, Co se děje u Smolíčka, Paragrafy, Špejle, Sardele (180 min) + Přestávka 30 minut

 Charakteristika současného žáka a učitele se proměňuje v čase. Jaký by měl být učitel současnosti? Co očekává učitel, co žáci, co rodiče a co společnost? Sociálně psychologické dovednosti jsou předpokladem úspěšné práce s žáky/skupinou/třídou, (komunikační dovednosti, výchovné a pedagogické dovednosti). Je třeba cíleně utvářet vlastní autoritu a dobré vztahy se žáky. Jaké dovednosti tomu napomáhají?  Vyzkoušíme metody
usnadňující práci s žáky a kolektivem třídy.

Vysvětlení pojmů a nástrojů z oblasti řízení času jako prostředku pro dosažení životní spokojenosti, vyrovnaného pracovního i osobního života a možností následování osobní životní vize a mise. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti řízení času; výhody vyrovnaného pracovního i osobního života a možností jejich sladění 30 minut
• fungování mozku a jeho reakce na stres 30 minut
• emoce a jejich vliv na výkonnost, komunikaci a pocit životní spokojenosti 30 minut
• nastavení priorit, rozlišování mezi pracovními a osobními cíli. Uplatnění tohoto rozlišení v prostředí organizace i rodiny. 30 minut
• matice času a její praktické použití v pracovním i osobním životě 30 minut
• work-life balance prevence před vyhořením; práce ve skupinkách, řešení praktických problémů 2x45 minut
• řešení konfliktních situací vznikajících vlivem nefunkčního řízení času, přetížení, stresu, nevyrovnaného osobního a pracovního života 45 minut
• životní vize, mise a její následování 30 minut
• nastavení funkčních principů work-life balance a řízení času prostřednictvím mentoringu, koučinku a dalších nástrojů osobního rozvoje 45 minut

Třídnické hodiny jsou nezbytnou součástí práce třídního učitele, seminář se zaměřuje na to, jak vést třídnické hodiny, je to nástroj pro preventivní působení, zároveň to je možnosti, jak významným způsobem vést třídní kolektiv, dále ale také nástroj, jak zajistit kvalitní vztahy ve třídním kolektivu, význam třídnických hodin spočívá v tom, že zvyšují kvalitu celého výchovně vzdělávacího procesu

• HODINA - úvod, seznámení se základními pojmy třídnických hodin, metody a formy práce, cíle třídnických hodin
• HODINA - praktická ukázka, jak vést třídnickou hodinu – hodina zaměřená na toleranci v třídním kolektivu
• Přestávka 30 minut
• HODINA - metodika třídnických hodin, jejich četnost, jak často by měly být třídnické hodiny, jaké jsou možnosti jejich zavedení do školy, metodika takzvaných třetin, aktualizace třídního kolektivu
• HODINA - evaluační hodina se zaměřením na význam strukturované a nestrukturované práce s třídním kolektivem, uvedení dalších možných technik, které mohou účastníci využívat, dále je zde prostor pro debatu, zodpovídaní otázek, součástí této hodiny je také evaluace, využívá se také metoda kruhu.

Představení stresu a jeho působení na jednotlivé složky osobnosti. Seznámení s technikami, jak se se stresem vyrovnávat a které je možné využít při edukaci žáků v této oblasti, ale i seberozvoje.

• Teorie stresu (eustres, distres, stresory, psychosomatika) - 60 min

vysvětlení stresové reakce a objasnění jednotlivých fází

poplachová reakce (útok, útěk, strnutí), působení na tělo směrem zrychlení a útlumu

fáze adaptace a vyčerpání, propojení s místem diateze a mapováním tohoto místa ve svém běžném životě

psychosomatika vyplývající z diateze, osobnostní profil vedoucí k zvýšenému působení stresu – chování typu A, B, C, D a jeho diagnostika

Interpretace stresu – flow, zóna rozvoje, moje stresory – mapování a seznámení s měřením dle škály Holmes a Rahe

• Tvorba copingových strategií - 30 min
• Vysvětlení oblastí copingových strategií, vyhodnocení vlastních strategií a vlivu stresu ve smyslu životních událostí, resp. burn-outu v profesi
• Mapování malcopingových strategií ve vlastním životě

• Práce s myšlením, emocemi a chováním, které jsou stresem ovlivněny – 60 min
• Multikauzální model stresu a nácvik jednotlivých technik jeho zvládání:
• --práce s tělem (dechová cvičení, relaxace, focusing, autogenní trénink, terapie smíchem, mindfulness)
• --práce s myšlením (restrukturace myšlenek, nocebo efekt, vliv sociální role, time management, asertivita)
• --práce s emocemi (teorie emocí, technika semaforu, přijmutí, desenzibilizace)
•  
• Tvorba krizového plánu a plánu pomoci ve svém životě či profesi – 30 min

siťování pomoci ve svém okolí, ujasnění zdrojů podpory, doporučené mobilní aplikace, ale také odborné organizace, telefonní linky pomoci

tvorba krizového plánu individualizovaná na jednotlivce, diskuze nad tématem, rozbor osobních kazuistik

Na tomto webináři o rovnováze v profesním a soukromém životě s prevencí syndromu vyhoření zjistíte, co přesně je syndrom vyhoření, a jak se projevuje vyhořelý pedagog v každodenním životě. Podíváme se zblízka na to, jak (mnohdy) nevědomky jdeme syndromu vyhoření naproti. V neposlední řadě si projdeme možnosti, co s tím můžeme dělat, pokud u sebe příznaky vyhoření pozorujeme. 

Nebudou chybět data z aktuálních výzkumů, projdeme si příběhy z praxe a vytvoříme tak příležitost se zamyslet, jak se můžete stát pedagogy, kteří myslí nejen na své děti a studenty, ale i sami na sebe.

Nabídka konkrétních a účinných technik a způsobů peagogického vedení ověřené spoluprací pedagoga s kolegy v oboru, školními psychology a výchovnými poradci. Osahem kurzu je můj program, který provede účastníky kurzu účinnými strategiemi, jak překonat chronický stres a zabránit syndromu vyhoření

• Důležitost uvolnění stresu a případné zahlcení
• Přijmutí obav a pochybností
• Otevřenost k procvičování nových návyků
• Identifikace vlastního cíle pegagoga/ účastníka kurzu
• Mindfulness

Účastníci se dozví důležitost diagnostikování dětí a žáků pro další učení a celoživotní vzdělávání. Souvislost diagnostikování se stanovením výchovně vzdělávacím cílem, rozvoj dítěte a žáka dle jeho individuálních schopností a možností každého žáka a dítěte. Seminář bude veden prostřednictvím aktivního výkladu s možností řízené diskuse o zkušenostech účastníků s diagnostikováním.

1. blok

• Úvod a organizace semináře
• Pedagogická diagnostika v požadavcích RVP PV, RVP ZV 
• Pedagogická diagnostika jako vědní disciplína zabývající se diagnostikováním
• Formulace cílů výchovně vzdělávacího procesu na základě diagnostiky dítěte, žáka
• Diagnostická činnost učitele

2. blok

• Pedagogická diagnostika neformální, formální, současné přístupy
• Požadavky na diagnostickou činnost, individuálnost, komplexnost, integrativnost, kontinuálnost, konkrétnost, objektivnost, konsenzualita, prognostický charakter, pedagogický optimismus

• Etapy pedagogické diagnostiky
• Typy diagnostikování, vstupní diagnostika, průběžná diagnostika, výstupní diagnostika

3. blok

• Metody pedagogické diagnostiky – pozorování, rozhovor,  
• Metody pedagogické diagnostiky – dotazník, anamnéza

• Rozbor dětské kresby, kresba postavy, hlavonožec, jednodimenzionální a dvojdimenzionální kresba postavy, rozvoj grafomotoriky a vizuomotoriky
• Zrání x učení, školní zralost x školní připravenost, složky školní zralosti, diagnostika školní zralosti

4. blok

• Diagnostické nástroje k diagnostice zrání a k diagnostice učení
• Diagnostika podle paní Bednářové
• Predikt
• Společné vzdělávání a diagnostika
• Diskuse
• Hodnocení a závěr

Je hněv nepříjemná emoce, které se chcete zbavit u sebe nebo u ostatních? A co když je hněv důležitý a my ho potřebujeme?

- Zjistíte, k čemu slouží ochranný hněv, který patří mezi základní emoce.

- Zjistíte, jak si nastavit zdravé hranice, které jsou pro váš život důležité.

- Zjistíte, že i hněv má své poslání a přínos pro váš život.

- Změníte svůj úhel pohledu na práci se svými „vtíravými“ myšlenkami.

- Budete na své emoce i emoce jiných nahlížet zdravější perspektivou.

- Budete si umět lépe nastavit své hranice a zdravěji se vymezit.

- Budete vědět, že žádné emoce nejsou negativní.

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

• základní emoce
• hněv a jeho různé druhy
• agresivita
• zdravé hranice

Osnova akce (přehled témat výuky s časovou dotací jednotlivých témat)

• základní emoce
• strach a jeho různé druhy
• obavy a úzkost
• overthinking

Obsah akce (charakteristika a obsah vzdělávací akce, použité techniky a aktivity):

Je strach nepříjemná emoce, které se u sebe chcete zbavit? A co když je strach důležitý a my ho potřebujeme?

- Zjistíte, k čemu slouží strach, který patří mezi základní emoce.

- Zjistíte, proč si děláme obavy a cyklíme v myšlení (overthinking).

- Zjistíte, že i strach má své poslání a přínos pro váš život.

- Změníte svůj úhel pohledu na práci se svými „vtíravými“ myšlenkami.

- Budete na své emoce i emoce jiných nahlížet zdravější perspektivou.

- Budete vědět, že žádné emoce nejsou negativní.

1. Právní rámec školských předpisů ve vztahu k povinnostem učitele a právům a povinnostem žáků (3 hod.)

2. Základní informace o pracovněprávním poměru vyučujícího (učitele) (2 hod.)

3. Právní aspekty šikany a souvisejících projevů chování žáků (2 hod.)

4. Kontrolní mechanismy ve školství (1 hod.)

• Obvyklé stereotypy a náboženství v Česku
• Klíčové pojmy sekta, nové náboženské hnutí
• Znaky nových náboženských hnutí
• Data o náboženském životě v Česku a aktuální trendy (tzv. alternativní spiritualita)
• Prevence rizikových faktorů v oblasti náboženství a spirituality

Účastník si osvojí základy koučovacího principu při rozvoji sebe, svých kolegů i podřízených. Koučovací princip je taktéž vhodný pro práci se studenty při jejich osobním rozvoji. Součástí kurzu je posílení odpovědnosti a zlepšení vnímání reality. Nedílnou součástí je taktéž trénink osvojených technik, primárně techniky GROW.

Koučování má za cíl zlepšit výkon klienta díky kladení vhodných, otevřených a konstruktivních otázek. Kouč vede koučovaného k hledání svých vlastních a autentických řešení.

• úvod do kurzu
• úvod do koučování
• kladení otázek
• metoda GROW
• trénink
• závěr kurzu