Kurzy

Přednáška, diskuse s účastníky, úvahy nad problémy z praxe

• obecná definice bioléčiv a jejich srovnání s klasickými léčivy (tzv. malými molekulami)                                                                                                           (1 hodina)
• osvěžení základních informací o syntéze a struktuře proteinů, specifika výrobního postupu bioléčiv, rekombinantní proteiny                                                         (1 hodina)
• Přestávka 30 minut
• konkrétní příklady a mechanismus účinku bioléčiv
  • inzulin jako historicky první bioléčivo
  • protilátky – nejrychleji se rozvíjející oblast bioléčiv - léčba nádorových a autoimunitních onemocnění
  • vakcíny (hepatitida B, rakovina děložního čípku, chřipka, covid-19 apod.)
  • léčba poruch srážlivosti krve
  • rychlé shrnutí dalších oborů využívajících bioléčiva                       (2 hodiny)

závěrečná diskuse

V rámci tohoto workshopu si přiblížíme základní informace o struktuře nukleových kyselin a genetické informaci prokaryotických a eukaryotických buněk. Přičemž hlavní pozornost bude věnována lidskému genomu a jeho vyšetřování. V průběhu přednášky si přiblížíme základní genetické pojmy a základní mechanismy, včetně mendelistické dědičnosti. Ale podíváme se rovněž na vazbu genů a genetiku populací, včetně faktorů, které ji ovlivňují. V praktické části workshopu si vyzkoušíme celou řadu genetických příkladů a také analýzu rodokmenů.

Workshop bude veden formou diskuse, kdy se předpokládá aktivní zapojení studentů. Přednášená látka bude doplněna nákresy a animacemi. V průběhu přednášky dostanou studenti rovněž testy, v nichž si mohou ověřit získané znalosti.

• Struktura nukleových kyselin a genetická výbava buněk (1,5 hod)
• Základní genetické pojmy, alelické interakce (1 hod)
• Mendelistická dědičnost a vazba genů (1 hod)
• Autozomální a gonozomální dědičnost (1 hod)
  • Genetika populací a genetické příklady (1,5 hod)

Obsah:

(i) Obecné souvislosti, konceptuální a metodické posuny: nová hlediska v organismální biologii - fylogenetická systematika, molekulární nástroje, evoluční vývojová biologie, nové cesty zhodnocení historických faktorů a fosilního záznamu.

(ii) Nejstarší historie obratlovců, postavení obratlovců v rámci živočišné říše, specifika tělesné stavby a genomické organisace, vývojové zdroje evolučního rozmachu a adaptivní rozmanitosti této skupiny

(iii) Přehled jednotlivých tříd a řádů - aktuální názory na vymezení jednotlivých skupin, jejich historii a vývojové vztahy, druhové bohatství, fylogenetickou strukturu a klasifikaci 

(iv) Shrnutí: invarianty zoologie

• Metody aktivního učení a model třífázového učení: evokace - uvědomění si významu - reflexe (práce s texty, diskusní techniky, řešení problémů, heuristické metody)
• Formy aktivního učení (skupinová práce, kooperativní učení, diskuze, kolující flipy, skládankové učení)
• Badatelsky orientovaná výuka
• Místně zakotvené učení
• Práce v centrech aktivit
• Vyučovací jednotky zaměřené na mezipředmětové vztahy (papír, brambory)
• Integrovaná tematická výuka
• Projekty a projektové vyučování
• Globální výchova
• Výukové programy s využitím metod aktivního učení
• Cíle a kritéria hodnocení
• Efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů (resp. metod) – přímá práce účastníků kombinovaná s pozorováním videí
6. analýza ukázek
7. shrnutí dle potřeb účastníků
8. společná reflexe

Ionizující záření je přirozenou součástí našeho okolí – dopadá na nás z kosmu a ze země, vdechujeme radioaktivní plyny, dokonce sama naše těla jsou radioaktivní. Co to vlastně ionizující záření je a jak souvisí s radioaktivitou? Kde se s radiací setkáme a proč je pro nás nebezpečná? Jak se naše buňky (ne)umí se zářením vypořádat? Kdy je záření „málo“ a kdy je ho „moc“? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě?

1. Radioaktivita jako vlastnost atomových jader
2. Kosmické a terestrické záření, umělé zdroje radiace
3. Černobyl a Fukušima a mediální interpretace
4. Radonová problematika v České republice
5. Buněčná genetika a radiační poškození DNA
6. Deterministické a stochastické účinky ionizujícího záření
7. Využití ionizujícího záření v radiodiagnostice a nukleární medicíně, fotonová a protonová radioterapie
8. Střípky z radiobiologie, radiační hormeze

Seminář bude obsahovat vysvětlení důležitosti jogínských technik jakožto nástroje pro přiblížení se stavu zdraví, dále bude proveden nácvik vybraných jógových technik podle pětitisíciletých jogínských zkušeností.

• Vysvětlení důležitosti pozvolného protahování svalů a setrvání v tomto stavu v určitých pozicích (ásanách) dle pětitisíciletých zkušeností praktikujících jogínů v kontextu s technikami novodobé evropské civilizace – 60 minut
• Nácvik jógového rozcvičení před vlastními technikami (protahovací techniky celého těla zaměřené na protažení krční páteře + pozdrav slunci) – 45 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – padahastásana, talásana, paščimotásana, bhudžangásana, halásana) – 60 minut
• Vysvětlení důležitosti koncentrace zaměřené na protahované svaly i na energetické změny probíhající v těle při prováděných pozicích (ásanách) dle pětitisíciletých zkušeností praktikujících jogínů v kontextu s technikami novodobé evropské civilizace – 60 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – trikonásana, čakrásana, andhamatsjendrásana, šalahásana, vadžrásana) – 45 minut
• Základní relaxační techniky – 30 minut
• Nácvik základních jógových technik (představení jógových pozic důležitých pro protažení základních svalů – dhanurásana, sarvangásana, prathanásana, badrásana, udiijána bandha) – 45 minut
• Závěrečný test (kontrola správného provedení technik - 15 minut

Zajímají Vás možnosti využití technologií ve výuce?  Na semináři se seznámíte s pár tipy na ovládání operačního systému windows. Vyzkoušíme si bezplatné webové stránky pro tvorbu materiálů do výuky - osmisměrky, přeskládávačky, křížovky, trimina, dobble. Ukážeme si pomocníky do vyučovací hodiny - losovátko, turnajový pavouk, organizér do třídy. Představím vám možnosti sdílení souborů - OneDrive, Disk Google. Ukážeme si, možnosti jak využít umělou inteligenci pro potřebu učitele. Pro zapojení telefonu a tabletu využijeme Quizziz a Wordwall. Vytvoříme si plakát v Canvě a vyzkoušíme i instalaci programu Tarzia. Cílem semináře je představit počítač/notebook/telefon/tablet jako pomocníka učitele při vyučovací hodině. Seminář je určen pro začátečníky v užívání technologií. Doporučujeme vzít si s sebou notebook, aby jste si vše mohli ihned vyzkoušet. Seminář je pro učitele I., II. i III. stupně.

Seznámit se základními úkoly ochrany přírody, s typy a problémy biodiverzity, s ochranou genetickou, druhovou, biotopovou i krajiny. Vysvětlit vliv člověka na přírodu. Charakterizovat vývoj ochrany přírody zejména v ČR. Ukázat současný stav a ohrožení přírody a krajiny v ČR a ve světě. Legislativa ochrany přírody a krajiny, včetně NATURA2000. Nejdůležitější mezinárodní dohody a úmluvy. Vysvětlit územní ochranu přírody v ČR a ve světě. Podat přehled velkoplošných chráněných území v ČR (národní parky, chráněné krajinné oblasti, biosférické rezervace, EVL a PO v rámci Natura 2000), nejvýznamnější národní parky Evropy a ostatních světadílů – přírodní podmínky, geologické a geomorfologické podmínky, flóra a fauna, vývoj osídlení, problémy ochrany přírody. Uvést ochranu vně chráněných území. Ukázat ohrožení biomů světa. Popsat základní metody monitoringu a návrhy managementu využitelné na školách. Přiblížit podstatu udržitelného rozvoje. Role biologů a učitelů v ochraně přírody.

1. hod: Základní úkoly ochrany přírody, typy a problémy biodiverzity -ochrana genetická, druhová, biotopová i krajiny.
2. hod: Vliv člověka na přírodu z historického pohledu.
3. hod: Vývoj ochrany přírody zejména v ČR. Současný stav a ohrožení přírody a krajiny v ČR a ve světě.
4. hod: Legislativa ochrany přírody a krajiny, včetně NATURA2000. Nejdůležitější mezinárodní dohody a úmluvy.
5. až 6. hod: Územní ochrana přírody v ČR a ve světě. Přehled velkoplošných chráněných území v ČR (národní parky, chráněné krajinné oblasti, biosférické rezervace, EVL a PO v rámci Natura 2000) a nejvýznamnější národní parky světa – přírodní podmínky, flóra a fauna, vývoj osídlení, problémy ochrany přírody, řešení. Ochrana vně chráněných území.

7. hod: Ohrožení biomů světa. Základní metody monitoringu a návrhy managementu využitelné na školách. Podstata udržitelného rozvoje. Role biologů a učitelů v ochraně přírody.

8. hod: diskuze, náměty pro výuku, zejména motivační praktická cvičení, test, hodnocení