Kurzy

Patří písničky do hodin angličtiny?
Rozhodně! Nabízejí totiž neuvěřitelné množství benefitů, které chytrý učitel použije ve prospěch výuky. Ať už je to práce s textem, tak i samotný zpěv, písničky obsahují spoustu užitečných oblastí:

1. Poslech (vnímání autentického jazyka, dekódování = porozumění textu)
2. Slovní zásoba (paměť, výslovnost, obsah)
3. Kontext (fráze, obraty, kolokace)
4. Gramatika (modely vět)
5. Rytmus (správné dýchání, frázování, okysličení)
6. Naladění mozku (endorfiny, odbourává stress, uvádí do pohody)
7. Povědomí o kulturních aspektech jiných zemí
8. Oblasti zájmu studentů (různá témata, životní situace a jejich řešení)

Není toho málo…
Proč ale učitelé využívají často jen jediný způsob využití písniček, tzv. fill-in-the-gaps?
Pojďte se naučit 45 způsobů, jak pracovat s písničkou a vyhnout se té nadužívané technice.

Jejich prostřednictvím vám nabídneme nejen netradiční formy práce, ale také jednoduché metody pro zlepšení komunikace, čtení, poslechu a psaní v angličtině.

Objevte s námi aktivity, které vaše žáky zaujmou!

• Obvyklé stereotypy a náboženství v Česku
• Klíčové pojmy sekta, nové náboženské hnutí
• Znaky nových náboženských hnutí
• Data o náboženském životě v Česku a aktuální trendy (tzv. alternativní spiritualita)
• Prevence rizikových faktorů v oblasti náboženství a spirituality

Osobnost Karla Čapka a různorodost jeho aktivit

Filozofická orientace K. Čapka

Beletristická tvorba K. Čapka

Představitelé čapkovské generace a její umělecký program

Různorodá pojmenování této generace a její specifika ve společensko-politické atmosféře první republiky

Umělecké prostředky a postupy používané reprezentanty čapkovského generace

Techniky a metody: PPT prezentace, výklad, analýza, syntéza

Přehled témat:

• metody práce s textem
• komunikační a diskusní metody
• metody objevování a řešení problémů
• simulace a simulační hry.
• metody práce s texty a konstruktivismus
• výukové programy s využitím metod aktivního učení
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Společně vytvoříme přehled nejčastěji používaných metod aktivního učení – tedy učení, při kterém je žák aktivní. Na praktickém příkladu si ukážeme, jak lze tyto metody v rámci výuky řadit do funkční vyučovací jednotky, při které se žák učí nejen daný obsah, ale i důležité životní dovednosti. Východiskem tohoto tématu je konstruktivistická pedagogika, která vychází z předpokladu, že si žák svoje vlastní poznání buduje (konstruuje) sám na základě svých praktických zkušeností. Základem je model třífázového učení: evokace – uvědomění si významu – reflexe (dále jen E-U-R). Na základě sdílených zkušenosti a s podporou vytvořeného zásobníku metod si vytvoříte prvotní nástřel aplikace modelu E-U-R do svého předmětu. Každý účastník obdrží přehled vybraných metod vč. jejich popisu v elektronické podobě. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Tento seminář se zaměří na gramatické aktivity ve třídě, které jsou poutavé a produktivní, ale nespoléhají na terminologii. Tento seminář umožní učitelům přemýšlet o gramatice jako o aktivní složce jazykového vzdělávání, nikoli jen o něčem, co se má naučit nazpaměť. Seminář bude využívat hry, aktivity a kooperativní učení ke stimulaci zájmu studentů.

• Teorie a metodika (45 min)
• Aktivity do třídy (90 min)
• Učitelé připraví a předvedou své vlastní učební plány obsahující součásti semináře (45 min)

To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Přehled témat:

• formy učení
• skupinové x kooperativní učení
• analýza vnitřních předpokladů pro týmovou práci
• efektivní x neefektivní týmy
• formy práce a konstruktivismus
• adaptace a harmonizace týmů
• výukové programy s využitím skupinové či kooperativní práce
• hodnocení skupinové a kooperativní práce
• cíle a kritéria hodnocení
• efektivní zpětná vazba, vnitřní motivace k učení

Seminář proběhne formou kombinace individuální a skupinové práce, diskuse budou probíhat v komunitním kruhu:

1. představení tématu a cílů semináře
2. představení lektora a účastníků
3. snos myšlenek na téma: Co umíme?
4. pojmenování vzdělávacích potřeb (resp. očekávání) k tématu ze strany účastníků (Co bychom se chtěli naučit? S čím si nevíme rady? Chtěli bychom odpovědi na tyto otázky…)
5. praktické ukázky výukových programů 
6. analýza ukázek
7. plánování dle potřeb účastníků

Základem je pochopit, z jakého důvodu se dítě chová problematicky a na základě tohoto k němu přistupovat. Povíme si, jakým způsobem dítě motivovat, jak ho chválit a jak správně užívat efektivní zpětnou vazbu. Rovněž si povíme, jak pracovat s třídními pravidly. Součástí semináře jsou i vybrané kazuistiky „problémových“ žáků a případové studie.

• Úvod – seznámení, vzájemná očekávání ½ hodiny

• Dítě a jeho emoce, jak s nimi pracovat ½ hodiny
• Efektivní komunikace: kooperativní nastavení  1 hodina
• Přestávka 30 minut
• Příklady z praxe, případové studie 1 hodina
• Efektivní zpětná vazba 1 hodina
• Přestávka 30 minut
• Motivace, pochvala (jakým způsobem vhodně motivovat děti ke spolupráci, jak vhodně užívat pochvalu) ½ hodiny
• Konstruktivní kritika žáka: jak na ni ½ hodiny
• Jak nastavit třídní pravidla a řešit jejich porušení  ½ hodiny
• Závěrečná reflexe, diskuze ½ hodiny

Vysvětlení základních pojmů z oblasti osobnostní typologie, práce se stresem a emocemi, fungování mozku ve stresových situacích. Důvody existence a možnosti rozpoznání různých osobnostních typů a jejich specifika. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

• vysvětlení základních pojmů; důvody odlišného chování u různých typů osobností 30 minut
• typy stresu a jeho vznik, fungování mozku a jeho reakce na stres 30 minut
• emoce a jejich vytváření a zvládání, vliv na výkonnost, komunikaci 30 minut
• základní typy osobností, možnosti a výhody jejich rozpoznání 30 minut
• vznik stresu a reakce na stres dle osobnostního typu 30 minut
• nalezení individuálního osobnostního typu - ukázkové vyhodnocení a skupinová práce 45 minut
• interakce mezi různými osobnostními typy, rizika a výhody; práce ve skupinkách, řešení praktických problémů 2x45 minut
• priority v osobní motivaci dle probrané typologie, možnosti individuálního osobního rozvoje při využití mentoringu, koučinku či dodatečného vzdělávání 30 minut
• srovnání různých metodik zabývajících se osobnostní typologií a možnosti jejich využití 30 minut

Představení stresu a jeho působení na jednotlivé složky osobnosti. Seznámení s technikami, jak se se stresem vyrovnávat a které je možné využít při edukaci žáků v této oblasti, ale i seberozvoje.

• Teorie stresu (eustres, distres, stresory, psychosomatika) - 60 min

vysvětlení stresové reakce a objasnění jednotlivých fází

poplachová reakce (útok, útěk, strnutí), působení na tělo směrem zrychlení a útlumu

fáze adaptace a vyčerpání, propojení s místem diateze a mapováním tohoto místa ve svém běžném životě

psychosomatika vyplývající z diateze, osobnostní profil vedoucí k zvýšenému působení stresu – chování typu A, B, C, D a jeho diagnostika

Interpretace stresu – flow, zóna rozvoje, moje stresory – mapování a seznámení s měřením dle škály Holmes a Rahe

• Tvorba copingových strategií - 30 min
• Vysvětlení oblastí copingových strategií, vyhodnocení vlastních strategií a vlivu stresu ve smyslu životních událostí, resp. burn-outu v profesi
• Mapování malcopingových strategií ve vlastním životě

• Práce s myšlením, emocemi a chováním, které jsou stresem ovlivněny – 60 min
• Multikauzální model stresu a nácvik jednotlivých technik jeho zvládání:
• --práce s tělem (dechová cvičení, relaxace, focusing, autogenní trénink, terapie smíchem, mindfulness)
• --práce s myšlením (restrukturace myšlenek, nocebo efekt, vliv sociální role, time management, asertivita)
• --práce s emocemi (teorie emocí, technika semaforu, přijmutí, desenzibilizace)
•  
• Tvorba krizového plánu a plánu pomoci ve svém životě či profesi – 30 min

siťování pomoci ve svém okolí, ujasnění zdrojů podpory, doporučené mobilní aplikace, ale také odborné organizace, telefonní linky pomoci

tvorba krizového plánu individualizovaná na jednotlivce, diskuze nad tématem, rozbor osobních kazuistik

Seminář nabízí účastníků krátký náhled do Komenského didaktických zásad, rozděluje výukové metody z několika hledisek, nabídne pohled do obecných zásad interaktivní výuky se zdůrazněním změny role učitele. V praktických dovednostech (třífázový rozhovor) si účastníci ověří, k jakým cílům vede vzájemná spolupráce žáků, vyvodí si tvorbu, pravidla
a role žáků při práci ve skupině i kritéria hodnocení skupinové práce. V praktických činnostech (soustředné kruhy, překřížené skupiny, bzučící skupiny, metoda barevných papírů + I.N.S.E.R.T.) vyvozují znaky a výhody kooperativního učení pro žáka i učitele.

• Komenského didaktické zásady – 20 min.
• Obecné zásady interaktivní výuky – 25 min
• Změna role učitele v době kurikulární reformy školství – 45 min
• Přestávka 30 minut
• Spolupráce učitelů i žáků jako prostředek k rozvoji klíčových kompetencí a zvýšení efektivity výchovně vzdělávacího procesu – 45 min
• Skupinová práce – pravidla, role, kritéria hodnocení – 90 min
• Přestávka 30 minut
• Kooperativní učení – obecné zásady, role učitele i žáka při kooperativním učení, hodnocení – 90 min
• Přestávka 30 minut
• Výhody a nevýhody skupinové práce a kooperativního učení – 45 min

Cílem semináře je rozšířit znalosti učitelů angličtiny o historickém pozadí některých svátků v anglicky mluvících zemích, jejich zasazení do současného kontextu a o tom, jak se v anglicky hovořících zemích tyto svátky slaví a připomínají. Možné způsoby, jak tyto svátky a události s nimi spojené představit studentům. Ukázka aktivit, které zpestří hodinu, zaujmou žáky a pomohou rozšířit jejich obzor a povědomí o svátcích, které se slaví v těchto zemích, o jejich významu pro ně samotné a mnohdy i o významu celosvětovém.

Seminář seznámí účastníky mimo jiné s těmito svátky:

Independence Day je státní svátek oslavující přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států dne 4. července 1776 Druhým kontinentálním kongresem. Touto deklarací Spojené státy uplatnily svou nezávislost na Velké Británii vyhlášením základních práv člověka a soupisem stížností proti britské říši.

Columbus Day je národní svátek v mnoha zemích Ameriky a jinde, který oficiálně slaví výročí příchodu Kryštofa Kolumba do Ameriky 12. října 1492.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Bonfire Night se slaví zejména ve Velké Británii 5. listopadu jako připomínka Spiknutí střelného prachu v roce 1605. Na oslavu skutečnosti, že král Jakub I. přežil pokus o atentát, začali lidé kolem Londýna zapalovat ohně. O několik měsíců později schválil parlament zákon, kterým 5. listopad oficiálně určil jako veřejný den díkůvzdání za neúspěch spiknutí.

Patron Saint's Days  ( St. David, St. Patrick, St. George, St. Andrew…)

St Valentine's Day se slaví každoročně 14. února. Vznikl jako křesťanský svátek na počest jednoho nebo dvou raně křesťanských mučedníků jménem Svatý Valentýn a díky pozdějším lidovým tradicím se stal významnou kulturní, náboženskou a komerční oslavou romantiky a lásky v mnoha oblastech světa.

Thanksgiving je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Historicky se jedná o náboženský svátek, v němž lidé vzdávají díky Bohu, běžně jej však slaví i lidé bez vyznání. Tradiční výklad bývá takový, že Den díkuvzdání poprvé slavili Otcové poutníci spolu se spřátelenými domorodci na podzim roku 1621.

April Fool's day je každoroční zvyk 1. dubna sestávající z praktických vtipů a hoaxů. Vtipálek často odhaluje své činy křičením „Blázen!“ u příjemce. Do těchto žertů mohou být zapojeny hromadné sdělovací prostředky, které mohou být odhaleny následující den. Zvyk vyhradit si den hraním neškodných žertů na souseda byl ve světě historicky relativně běžný.

Remembrance Day (někdy známý neformálně jako Den máku kvůli tradici vzpomínky na mák) je pamětní den pozorovaný v členských státech společenství. Den památky byl sledován od konce první světové války k připomenutí příslušníků ozbrojených sil, kteří zahynuli při plnění svých povinností.

Memorial Day  - Občané USA si připomínají členy ozbrojených sil, kteří zemřeli v boji. Tento den je současně oslavou konce nepřátelských akcí v americké občanské válce v roce 1865. Tento svátek se původně nazýval Den padlých a poprvé byl slaven v roce 1866 k uctění vojáků, kteří bojovali v americké občanské válce. Dnes se tímto svátkem uctívají všichni američtí vojáci, padlí v kterékoliv válce.

Veteran's Day je federální svátek ve Spojených státech, který se každoročně koná 11. listopadu za poctu vojenským veteránům, což jsou lidé, kteří sloužili v ozbrojených silách Spojených států.

Trooping the Colour je obřad prováděný regimenty britské armády a armády společenství. To je tradice britských pěších pluků od 17. století, ačkoli jeho kořeny sahají mnohem dříve. Na bojišti byly jako body shromažďování použity barvy nebo vlajky pluku. V důsledku toho by pluky měly své prapory pomalu pochodovat s jejich barvami mezi řadami, aby umožnily vojákům rozpoznat barvy jejich pluků.

Martin Luther King je americký státní svátek, který připomíná narození (15. ledna 1929) a dílo reverenda Martina Luthera Kinga, Jr., laureáta Nobelovy ceny za mír (1964) a vůdce afroamerického hnutí za občanská práva ve Spojených státech amerických v 50. a 60. letech 20. století.

Slaví se třetí pondělí v měsíci lednu.

Začátek 70. let, kdy lékaři poprvé nahlédli na anatomii pacienta trojrozměrně a zároveň neinvazivně metodou výpočetní tomografie (CT), se stal revolucí ve zdravotnictví. Výpočetní tomografy jsou dnes nedílnou součástí každé nemocnice a umožňují pokročilé medicínské aplikace. Pomiňme ale v tomto kurzu krásy fyziky ionizujícího záření a podívejme se na „cétéčko“ z matematického pohledu. Jakým “kouzlem” dokážeme pacienta rozřezat na jednotlivé roviny a body? Jak lze diagnostickou informaci zlepšit postprocesingovými úpravami? Součástí kurzu bude i miniworkshop rekonstrukce obrazu a příklady výpočtu dávek z praxe.

1. Úvod do fyziky ionizujícího záření a jeho interakce s látkou
2. Principy, výhody a nevýhody rentgenového vyšetření
3. Skiagrafie a výpočetní tomografie z hlediska dávky a prostorového rozlišení
4. Akvizice dat při CT vyšetření a radonová transformace
5. Fourierova transformace
6. Rekonstrukce dat - iterativní metoda a filtrovaná zpětná projekce
7. CT artefakty a postprocessingové úpravy obrazu
8. Praktické výpočty pacientských dávek

Účastník si osvojí základy koučovacího principu při rozvoji sebe, svých kolegů i podřízených. Koučovací princip je taktéž vhodný pro práci se studenty při jejich osobním rozvoji. Součástí kurzu je posílení odpovědnosti a zlepšení vnímání reality. Nedílnou součástí je taktéž trénink osvojených technik, primárně techniky GROW.

Koučování má za cíl zlepšit výkon klienta díky kladení vhodných, otevřených a konstruktivních otázek. Kouč vede koučovaného k hledání svých vlastních a autentických řešení.

• úvod do kurzu
• úvod do koučování
• kladení otázek
• metoda GROW
• trénink
• závěr kurzu

Obsahem tohoto semináře je seznámení účastníků s tím, jak lze zakomponovat osobnostní rozvoj žáků do prostředí základních a středních škol, součástí jsou také praktické ukázky těchto možnosti, důraz především klademe na přirozenost procesu osobnostního růstů žáků a studentů základních a středních škol.

• HODINA - úvod, seznámení s pojmem osobnostní rozvoj, možnostmi, jak zařadit osobnostní rozvoj do školního vzdělávacího programu
• HODINA - struktura a komponenty osobnostního rozvoje žáků a studentů středních škol z hlediska potřeb společnosti i z hlediska potřeb jedince
• Přestávka 30 minut
• HODINA - praktická ukázka práce s třídním kolektivem se zaměřením na osobností rozvoj – schopnost sebereflexe
• HODINA - evaluační hodina a uvedení dalších možných technik, které mohou účastníci využívat, dále je zde prostor pro debatu, zodpovídaní otázek, součástí této hodiny je také evaluace

Posluchači budou seznámeni s příčinami, průběhem a projevy Studené války (1947 – 1989) v globálních souvislostech. Lektor k téma probere prostřednictvím prezentace s využitím audiovizuálních materiálů a ukázek.

Posluchači budou seznámeni s předpoklady vzniku, počátky a vývojem studené války v letech 1945-1989. (1h)

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Berlínské krize, Korejská válka) s přihlédnutím vojensko-politickému vývoji v Evropě (rozdělené Německo, NATO, Varšavská smlouva). (1h)

Přestávka 30 minut

Lektor objasní klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi supervelmocemi (Vietnamská válka, Suezská krize, Karibská krize, Afghánská krize) (2h)

Přestávka 30 minut

Dále budou posluchači seznámeni s vývojem jaderných zbraní, jejich typů, strategiemi jejich případného použití včetně důsledků. Shrneme dějiny závodů ve zbrojení mezi supervelmocemi USA a SSSR a objasňuje hlavní mezníky tzv. odzbrojovacího procesu. (2h)

Přestávka 30 minut

V závěrečné části budou analyzovány příčiny rozpadu SSSR a okolnosti konce studené války. (2h)

Lektor bude výklad doplňovat multimediální prezentací k dané problematice a posluchači si odnesou řadu odkazů ke stažení zajímavých a přínosných materiálů na webu lektora.

Na semináři se podíváme do historie prostřednictvím příspěvků žen z anglicky mluvících národů. Po mnoho let historii většinou vyprávěli muži o jiných mužích. Mnoho vědkyň, pedagogů, umělců a politiků bylo přehlíženo. Tento seminář poukáže a upozorní na to, co ženy udělaly, aby nás posunuly do moderního světa.

Hodiny 1-2 (90min) Američanky a začátek nového národa: Indiánská kultura (Pocahontas), Válka za nezávislost (Abigail Adams), Pohyb na západ (Laura Ingalls Wilder)

Hodina 3–4 (90 min) Občanská válka do roku 2020: Občanská válka (Harriet Tubman), začátek 20. století (Amelia Earheart), 2. světová válka a ženy, které sloužily v ozbrojených silách, vůdci Hnutí za občanská práva (Rosa Parks), Ženy v IT, moderní političky

Hodina 5-6 (90 minut) Umění, kultura a svátky: Američanky, které nám daly obrazy, knihy, hudbu a vzpomínky (Geogia O'keefe, Louisa Mae Alcott, Taylor Swift, Moina Michael)

Didaktické hry patří do skupiny aktivizujících metod, můžeme je s úspěchem použít i k motivaci žáků. Dobrá hra má v sobě výukový prvek a dobrá výuka nese prvky hry. Pohybové hry nemusí být vždy zaměřené na pohyb, může jít o hry s určitým emocionálním zaměřením (prožívání, vůle, rozhodnost, samostatnost…). Zařazováním psychomotorických her do výuky rozvíjíme u žáků také paměť, vnímaní zrakové i sluchové apod.). U takových her nejde o příliš intenzivní pohyb, bývají klidnější. Často jsou využívány vzájemné vztahy dětí. Mohou být dobrým nástrojem pedagogické diagnostiky.

• Průřezové téma OSV ve školním vzdělávacím programu (45 min)
• Didaktická hra ve vzdělávání – typologie, zajištění efektivity a zapojení, hodnocení hry (45 min.)
• Přestávka 30 minut
• Psychomotorické a pohybové hry – obecně (45 min)
• Výměna zkušeností (45 min)
• Přestávka 30 minut
• Nápadník didaktických her – popis ukázek didaktických her – Soustředné kruhy, Ruce – nohy, Dotkni se země, Slepý had, Bu – Ku – Hu, Uzel, Zrcadla, Skupinový obrázek, Co se děje u Smolíčka, Paragrafy, Špejle, Sardele (180 min) + Přestávka 30 minut

Vysvětlení pojmů a nástrojů z oblasti hledání životního smyslu jako prostředku seberealizace a dosažení dlouhodobé životní spokojenosti, nalezení harmonie mezi vnitřním naplněním, pracovním životem a partnerskými vztahy. Možnost a způsoby následování osobní mise díky nástrojům work-life balance, time managementu, iniciace a řízení osobních projektů. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti sebemotivace, seberealizace a možností dosažení dlouhodobé životní spokojenosti; výhody vyrovnaného pracovního i osobního života a možností jejich sladění. 30 minut
• hledání životního smyslu; životní vize, mise a její následování; vlastní cesta – máme na ni právo? 30 minut
• hledání rovnováhy; nastavení priorit, rozlišování mezi pracovními a osobními cíli; uplatnění v prostředí organizace i rodiny. 30 minut
• sebepoznání; hledání vnitřní motivace pro nalezení vnitřní harmonie a hodnotového souladu s okolím (organizace, rodina, přátelé, komunita). 30 minut
• principy fungování mozku a jeho změny při sebepoznání a seberozvoji. 30 minut
• asertivní práva a povinnosti ve vztahu k okolí; přímé jednání, vnitřní klid, sebevědomí, sebejistota, zdravé sebeprosazení. 45 minut
• osobní mise a její následování, jak to stihnout? Osobní mise jako projekt; řízení osobních projektů, nástroje plánování času. 60 minut
• rizika nenaplněné osobní mise; správné načasování identifikace mise, řízení rizik osobních projektů. 60 minut
• nastavení funkčních principů při dlouhodobém následování osobní mise, podpora prostřednictvím mentoringu, koučinku a dalších nástrojů osobního rozvoje. 45 minut

1. Právní rámec školských předpisů ve vztahu k povinnostem učitele a právům a povinnostem žáků (3 hod.)

2. Základní informace o pracovněprávním poměru vyučujícího (učitele) (2 hod.)

3. Právní aspekty šikany a souvisejících projevů chování žáků (2 hod.)

4. Kontrolní mechanismy ve školství (1 hod.)

Učitelé si často kladou otázky: jak si udržet autoritu, jak ve třídě zajistit klid, čeho se vyvarovat, jak řešit problematické situace … Někteří učitelé se cítí být přirozenou autoritou a pro některé je těžké získat si pozornost žáků a často s nimi musí bojovat o pozornost a moc.

Seminář je určen zejména pro učitele základních, středních a vyšších škol. Zaměřuje se na autoritu učitele, zásady školní hierarchie, efektivní pedagogickou komunikaci a působení na vývoj žáků a studentů. Účastníci se dozví, co je formální a neformální autorita, jak se spolu kombinují a jak je vybudovat a podporovat. Připomenou si vlastnosti a role učitele a jejich důležitost v procesu získávání autority.

Seznámí se se základními kázeňskými prostředky, odměnami a tresty a jak je lze využít pro posílení své pedagogické a lidské  autority.

V neposlední řadě si také uvědomí a připomenou pravidla efektivní pedagogické komunikace jako nezbytného prostředku pro budování a udržení autority.

Poznají, co je potřeba dělat proto, aby je žáci respektovali, kolegové uznávali a rodiče považovali za partnery při rozvoji svých dětí.

Seminář je veden jako interaktivní v kombinaci se cvičeními. Budeme pracovat v diskutovat nad tématy účastníků. Budou realizovány praktické nácviky konkrétních situací z praxe učitelů (např. případové studie zaměřené na řešení obtížných situací v praxi pedagoga, základní pedagogické rozhovory a jednotlivé kompetence učitele).

• Fáze vývoje učitele
• Autorita a podmínky vzniku autority učitele
• Faktory ovlivňující vznik autority učitele (zdroje autority učitele)
• Úskalí v práci začínajícího učitele
• Úspěšný učitel - kouč a partner
• Typy učitelů
• Efektivní pedagogická komunikace a využití koučovacích technik ve škole
• Výchovné styly a jejich použití
• Kázeň ve škole a základní kázeňské prostředky

Tento workshop nás provede světem lipidů v biologickém světě. Objevíme jejich vlastnosti, životní cyklus, ale i způsoby syntézy a přípravy. Seznámíme se s jejich použitím v různých oborech lidské činnosti. Společně se proměníme v tým, jehož úkolem bude navrhnout formu lipidu vhodnou pro danou aplikaci, navrhnout způsob a postup produkce navrženého lipidu. 

• Lipidy – struktura, vlastnosti, syntéza, skladování a transport v různých biologických systémech 
• Aplikace lipidů v potravinářském, farmaceutickém, kosmetickém a energetickém průmyslu 
• Způsoby, přístupy a systémy pro syntézu a přípravu lipidů 
• Řešení modelového problému – příprava lipidu pro konkrétní aplikaci

V dnešní době se stále častěji můžeme setkat s názorem, že vzhledem k účinnému a fungujícímu třídnímu managementu je potřeba chápat smysl, vytvořit si a následně dodržovat třídní pravidla. Otázky pedagogů ohledně potřebnosti pravidel se příliš neliší od otázek samotných žáků a studentů:

Existují pravidla všude? Kde všude se můžeme setkat s nějakými pravidly? Proč by ve třídě vůbec nějaká pravidla měla být?  Proč bychom je měli vlastně dodržovat? Co z toho budeme mít? Jaké jsou vlastně následky dodržování pravidel? Co se může stát, když pravidla budou porušena?

Děti (mládež) a stejně tak i pedagogičtí pracovníci by si měli být schopni na tyto otázky odpovědět a pochopit jejich užitečnost pro ně samotné – i pro celý kolektiv.

V rámci semináře se zamyslíme nad smyslem pravidel jako takových (nejen ve třídních kolektivech) – takovém smyslu, který poté účastnící budou moci přenést do uvědomění svých žáků.

Hlavní část semináře se bude věnovat vlastní práci účastníků, kteří budou mít za úkol vytvořit podle jejich názoru adekvátní konkrétní znění svých pravidel, o kterých se domnívají, že jsou u jejich žáků potřeba. Tato jejich pravidla budou kriticky rozebrána a poslouží jako možnost pochopit základní zákonitosti tvoření a následného užívání pravidel. Pro účastníky jsou připraveny konkrétní příklady třídních pravidel pro jednotlivé věkové skupiny a typy kolektivů.

Další část bude věnována ukázce doporučeného postupu, jak vůbec celý proces (povídání o smyslu pravidel, tvorba, konkrétní znění, prezentace a umístění pravidel, odměny a případné tresty za jejich dodržení či porušení) prakticky uchopit a s dětmi realizovat. Účastníci budou poučeni o důležitých zákonitostech a také o slabých místech a rizicích, kterých je dobré se při práci s dětmi vyvarovat.

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných asistentů.

Lektor jakožto školní psycholog a preventista se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Smysl a potřebnost třídních pravidel v primární prevenci (souvislost užívání třídních pravidel s prevencí projevů rizikového chování u žáků)
• Tvorba konkrétních (workshop) pravidel samotnými účastníky s následnou reflexí.    
• Ukázka doporučeného postupu tvorby pravidel se žáky (evokace a pochopení žáků smyslu tvorby pravidel, konkrétní postup samotné tvorby pravidel, odsouhlasení žáků těchto pravidel a způsob znázornění).
• Prezentace doporučených konkrétních znění (či obrázků) pravidel pro dané nové skupiny.
• Otázky týkající se umístění pravidel ve třídách, jejich dodržování, porušování a případných odměn a trestů.
• Shrnutí, dotazy a zpětná vazba.

Kurz je určen zejména pro učitele na ZŠ, kteří mají vyučovat chemii, ale nejsou v ní aprobovaní. Cílem kurzu je vysvětlit složitou látku chemie tak, aby byl učitel schopen se v nové látce zorientovat a efektivně předávat znalosti svým žákům.

• Představení se a seznámení, bezpečnost a pravidla (1 hodiny)
• Obecná chemie (1 hodiny)
• Anorganická chemie (2 hodiny)
• Organická chemie (2 hodiny)
• Diskuze a individuální konzultace (2 hodiny)

Na tomto webináři o rovnováze v profesním a soukromém životě s prevencí syndromu vyhoření zjistíte, co přesně je syndrom vyhoření, a jak se projevuje vyhořelý pedagog v každodenním životě. Podíváme se zblízka na to, jak (mnohdy) nevědomky jdeme syndromu vyhoření naproti. V neposlední řadě si projdeme možnosti, co s tím můžeme dělat, pokud u sebe příznaky vyhoření pozorujeme. 

Nebudou chybět data z aktuálních výzkumů, projdeme si příběhy z praxe a vytvoříme tak příležitost se zamyslet, jak se můžete stát pedagogy, kteří myslí nejen na své děti a studenty, ale i sami na sebe.

Nabídka konkrétních a účinných technik a způsobů peagogického vedení ověřené spoluprací pedagoga s kolegy v oboru, školními psychology a výchovnými poradci. Osahem kurzu je můj program, který provede účastníky kurzu účinnými strategiemi, jak překonat chronický stres a zabránit syndromu vyhoření

• Důležitost uvolnění stresu a případné zahlcení
• Přijmutí obav a pochybností
• Otevřenost k procvičování nových návyků
• Identifikace vlastního cíle pegagoga/ účastníka kurzu
• Mindfulness

Seznámení se základním vývojem, strukturou a fungováním smyslových orgánů u člověka, (ne)unikátnost smyslů v širším kontextu, význam vybraných odchylek s případným nastíněním korekce. Cílem je lepší porozumění způsobům, jakým získáváme, přijímáme a vyhodnocujeme informace ze zevního a vnitřního prostředí, včetně porozumění odchylkám, které mohou vzniknout.

• Fyzikální smysly – orgán zraku; orgán sluchu a rovnováhy. Základní přehled jejich vývoje, struktura ve spojitosti s funkcí. V čem jsou a nejsou jedinečné v základním srovnání s vybranými živočichy, přehled vybraných odchylek a nastínění jejich korekce
• Chemické smysly – orgán čichu; orgán chuti. Základ vývoje a struktura ve spojení s funkcí, (ne)unikátnost, vybrané odchylky přechodného či trvalého rázu
• Typy receptorů (senzorů), základ klasifikace, jejich struktura a funkce u člověka
• Ojedinělé smysly a zajímavosti v živočišné říši

Tento seminář zkoumá transformační potenciál nástrojů a technologií AI ve výuce anglického jazyka pro dospívající a dospělé. Jak se AI rychle vyvíjí, její aplikace ve vzdělávání se stávají stále dostupnějšími a nabízejí učitelům inovativní způsoby, jak obohatit vzdělávací zkušenosti. Seminář klade důraz na praktické a hands-on přístupy, které ukazují, jak lze AI plynule integrovat do každodenních lekcí s cílem zvýšit zapojení studentů, personalizovat učební cesty a zlepšit jazykové dovednosti v oblasti čtení, psaní, mluvení a poslechu.

Účastníci získají přehled o tom, jak efektivně používat AI nástroje ve třídě, nejen jako samostatné zdroje, ale jako dynamické, interaktivní prvky výukového procesu. Během semináře se pedagogové seznámí s AI technologiemi, zažijí je z pohledu studentů a procvičí si navrhování aktivit obohacených o AI, které odpovídají různorodým vzdělávacím potřebám.

●1. Úvod do AI ve vzdělávání 45 min

Tato část poskytuje přehled o umělé inteligenci a její roli ve vzdělávání, zdůrazňuje, jak transformuje výuku jazyků. Účastníci se seznámí s tím, co AI je, včetně základů jako strojové učení a zpracování přirozeného jazyka, a prozkoumají klíčové AI nástroje dostupné pro výuku angličtiny. Tato část pokrývá adaptivní výukové platformy, asistenty při psaní, nástroje na rozpoznávání řeči, gamifikované aplikace a nástroje na generování obsahu, které ukazují jejich praktické využití ve třídě.

●2. Asistenti psaní využívající AI 45 min

Zaměřeno na zlepšení dovedností v psaní, tato část pokrývá AI nástroje jako Grammarly a Quillbot, které poskytují návrhy na psaní v reálném čase. Učitelé si vyzkoušejí používání těchto nástrojů, aby pomohli studentům s vlastní úpravou jejich práce, zlepšením gramatiky, stylu a slovní zásoby. Součástí je i praktické cvičení na používání AI pro efektivní hodnocení a zpětnou vazbu k esejím, což snižuje zátěž učitelů a zároveň zvyšuje úroveň učení studentů.

●3. Zlepšení dovedností v mluvení a výslovnosti 45 min

Účastníci objeví aplikace AI pro procvičování mluvení a výslovnosti, jako jsou ELSA Speak a Google Speech-to-Text. Tyto nástroje analyzují vzorce řeči a poskytují okamžitou zpětnou vazbu, což je ideální pro mluvní aktivity ve třídě. Učitelé se zapojí do praktického procvičování, kde nastaví interaktivní cvičení na mluvení, která budují sebevědomí a zlepšují plynulost.

●4. Poslech a čtení s porozuměním s využitím AI 45 min

Tato část ukazuje, jak AI může generovat personalizované úkoly na poslech a čtení s porozuměním. Nástroje jako ChatGPT mohou rychle vytvořit otázky přizpůsobené úrovni, zatímco platformy řízené AI přizpůsobují zvukový obsah úrovni znalostí studentů. Učitelé se naučí navrhovat cvičení na porozumění, která cílí na klíčové dovednosti a zlepšují jejich schopnost poskytovat poutavá a přístupná cvičení na čtení a poslech.

●5. Gamifikace učení s využitím AI 45 min

Platformy pro kvízy s podporou AI, jako jsou Kahoot, Quizlet a Blooket, přinášejí do učení prvky hry, čímž dělají lekce interaktivnějšími a zábavnějšími. Účastníci se naučí vytvářet adaptivní kvízy a hry, které udržují studenty v zapojení a poskytují hodnotnou praxi. Tato část zahrnuje praktickou tvorbu her s vylepšením AI a použití AI analytiky pro informování o výukových strategiích.

●6. Řízení třídy a hodnocení 45 min

Tato část se zaměřuje na využití AI pro efektivní řízení třídy a hodnocení. Učitelé prozkoumají nástroje, které automatizují hodnocení a poskytují zpětnou vazbu v reálném čase, jako například AI vylepšenou analytiku Google Classroom. Účastníci si vyzkouší navrhování rychlých automatizovaných hodnocení a použití dat z AI pro sledování pokroku studentů, což jim pomůže přizpůsobit lekce a zaměřit se na nedostatky.

●7. Tvorba interaktivních lekcí s AI 45 min

Účastníci se naučí, jak využít AI k vytvoření dynamického a interaktivního obsahu lekcí, jako jsou dialogy, čtecí pasáže a seznamy slovní zásoby. Tato část zahrnuje využití AI generovaných obrázků, textu a zvuku v prezentacích, čímž se lekce stávají poutavějšími a přizpůsobitelnějšími. Učitelé si vyzkouší navrhování lekcí s AI generovanými materiály, které zvyšují zájem a zapojení studentů.

●8. Scénáře z reálného světa a řešení problémů 45 min

V této závěrečné části účastníci aplikují své poznatky navržením a vedením mini-lekcí s využitím AI nástrojů. Důraz je kladen na reálné scénáře ve třídě, včetně řízení AI aktivit a řešení běžných problémů. Sezení končí skupinovou diskusí o strategiích pro hladkou implementaci, což zajišťuje, že si pedagogové odnesou praktická řešení pro zavedení AI do své výuky.

Vývojová psychologie pozoruje a popisuje především psychické (emoční, hodnotové, vztahové a jiné) i fyzické změny lidské osobnosti v závislosti na čase. Člověk zažívá neustálou změnu od početí až do smrti. Pro pedagoga pracujícího s dětmi, které se neustále tělesně i duševně mění, může znalost právě těchto změn velice pomoci v pochopení žáků a v adekvátním vztahu k nim. 

V období vzdělávacího procesu (v kontextu školství mateřského, základního, středního či vysokého) prochází každý žák (a samozřejmě také pedagog a rodič) specifickými vývojovými stádii, pro které jsou určité tělesné a duševní (např. emoce, utváření hodnot a cílů) typické. Každé vývojové stadium v sobě skýtá u většiny jedinců obecné prvky, které právě vývojová psychologie popisuje.

Vzhledem k důležitosti věkového rozmezí vzdělávacího procesu u žáků a studentů se nejvíce zaměříme na vývojové změny, potřeby a další fyzická či psychická specifika předškolního věku, mladšího školního věku a dospívání. Samozřejmě však neopomeneme také další stádia, jako je např. období dospělosti.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru vývojové psychologie a její využití v pedagogice. Co tedy vývojová psychologie zkoumá a jak ji může použít pedagog ve výuce a vztahu ke svým žákům. 0,5 hod
• Popis jednotlivých vývojových stádií (edukačního věku) s aplikací do pedagogické sféry. Předškolní věk, mladší školní věk, dospívání (pubescence a adolescence) a dospělost. 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie v rámci prevence, diagnostiky a řešení potíží ve školním prostředí. Vysvětlení typických projevů (pozitivních i negativních) žáků a studentů v daných vývojových fázích ve školním i mimoškolním prostředí (emoce, potřeby, chování žáků). 1 hod
• Aplikace poznatků vývojové psychologie ve vztahu pedagog/žák. Měnící se role (autorita) – vztah pedagoga se žáky v průběhu jejich věku, možnosti efektivnější komunikace a spolupráce pedagogů se žáky v jednotlivých vývojových obdobích.       1 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Ionizující záření je dobrý sluha, ale zlý pán. Dokáže popálit i zabít, ale také jako neviditelný zachránce vyléčit rakovinu či ulevit od bolesti. Jak radiace působí na lidskou buňku a proč někdy pomáhá a někdy škodí? Umí se naše buňky bránit? Po krátké úvodním vhledu do fyziky ionizujícího záření kurz nabídne přehled moderních radioterapeutických postupů a miniworkshop plánování fotonové terapie.

1. Úvod do fyziky ionizujícího záření a jeho biologické účinky
2. Strategie onkologické léčby - chemoterapie, hormonoterapie či radioterapie?
3. Terapie externími svazky a brachyterapie
4. Výhody a nevýhody protonové terapie
5. Plánování radioterapie krok za krokem a verifikace léčebného plánu
6. Ozáření pacienta a vliv frakcionace dávek
7. Vztah lékaře a fyzika v radiologické fyzice
8. Miniworkshop - plánování fotonové teleterapie rakoviny prostaty

 Charakteristika současného žáka a učitele se proměňuje v čase. Jaký by měl být učitel současnosti? Co očekává učitel, co žáci, co rodiče a co společnost? Sociálně psychologické dovednosti jsou předpokladem úspěšné práce s žáky/skupinou/třídou, (komunikační dovednosti, výchovné a pedagogické dovednosti). Je třeba cíleně utvářet vlastní autoritu a dobré vztahy se žáky. Jaké dovednosti tomu napomáhají?  Vyzkoušíme metody
usnadňující práci s žáky a kolektivem třídy.

Fylogeneze člověka (vývoj lidského druhu) je velmi zajímavá zejména v komparaci s dalšími živočišnými druhy a leckdy má přesah do budování struktur lidského organizmu, pomáhá nám pochopit prenatální vývoj člověka (prenatální ontogenezi). Znalost obou procesů nám dává možnost vysvětlit odchylky ve stavbě těla a je v některých ohledech i klíčová pro pochopení fyziologie a patologie jednotlivých orgánů, je tedy také velmi důležitá pro klinickou medicínu.

• Fylogeneze vybraných struktur:
• Jak souvisí vývoj kosterní soustavy a páteře a její napřímení s výhřezem meziobratlových plotének a srdečním infarktem?
• Je lidská ruka dokonalý nástroj?
• Funguje náš vylučovací systém hospodárně?
• Má pravdu teorie J. W. Goetha o lidské lebce?
• Mozková kůra – geniální nebo chybná konstrukce?
• Ontogeneze – prenatální vývoj
• Vývoj systémů cévního, dýchacího, trávicího, vylučovacího, pohlavního, endokrinního, kožního, svalového, nervového
• Kritické okamžiky vývoje jednotlivých systémů

Osnova akce

• 1. blok ( 90 minut)
• Úvod, cíle webináře, představení lektora, představení účastníků
• Mapování reality ze strany účastníků, sdílení zkušeností
• Máme otázky
• PROČ se tématem zabývat a JAK na to
• Význam čtení s porozuměním
• Čtenářské dovednosti, čtenářské cíle

• 2. blok ( 90 minut)
• Čtenářská gramotnost x klíčové kompetence
• Proč zavádět čtenářské dílny do výuky
• Video ze čtenářské dílny vč. analýzy

• 3. blok ( 90 minut)
• Ukázka jiné čtenářské dílny (video) vč. analýzy
• Struktura čtenářské dílny

• 4. blok ( 90 minut)
• Pravidla čtenářských dílen
• Doporučení k zařazování čtenářských dílen
• Zdroje
• Burza nápadů, doporučení
• Reflexe webináře – vůči cílům a vůči otázkám
• Závěr

Cílem čtenářských dílen je přivést žáky ke čtení, aby se čtení stalo nedílnou součástí jejich volného času. Společně se podíváme na to, jak by taková dílna čtení mohla vypadat, a alespoň jednu dílnu zkusíme naplánovat, Také budeme analyzovat, jak jinak by ještě šlo žáky podpořit, aby se z nich stali čtenáři. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.

Vysvětlení pojmů a nástrojů z oblasti řízení času jako prostředku pro dosažení životní spokojenosti, vyrovnaného pracovního i osobního života a možností následování osobní životní vize a mise. Použité techniky a aktivity: Prezentace, diskuse, výměna zkušeností, praktické příklady, řešení aktuálních problémů členů výukové skupiny, ukázková vyhodnocení a skupinová práce.

• vysvětlení základních pojmů z oblasti řízení času; výhody vyrovnaného pracovního i osobního života a možností jejich sladění 30 minut
• fungování mozku a jeho reakce na stres 30 minut
• emoce a jejich vliv na výkonnost, komunikaci a pocit životní spokojenosti 30 minut
• nastavení priorit, rozlišování mezi pracovními a osobními cíli. Uplatnění tohoto rozlišení v prostředí organizace i rodiny. 30 minut
• matice času a její praktické použití v pracovním i osobním životě 30 minut
• work-life balance prevence před vyhořením; práce ve skupinkách, řešení praktických problémů 2x45 minut
• řešení konfliktních situací vznikajících vlivem nefunkčního řízení času, přetížení, stresu, nevyrovnaného osobního a pracovního života 45 minut
• životní vize, mise a její následování 30 minut
• nastavení funkčních principů work-life balance a řízení času prostřednictvím mentoringu, koučinku a dalších nástrojů osobního rozvoje 45 minut

Kybernetická rizika (30 min.)
Základní postupy a nástroje pro ochranu dat a digitálních aktiv (30 min.)
Úložiště lokální i cloudová a jejich použití (30 min.)
Data a jejich klasifikace (30 min.)
Zpracování dat a jejich legislativní rámec – GDPR apod. (30 min.)
Techniky ukládání a zpracování dat se speciálním režimem, zejm. osobních dat (30 min.)
Techniky identifikace datových úložišť a dat v nich (30 min.)
Základy autentizace a šifrování (30 min.)
Aplikace šifrování v ochraně dat (30 min.)
Základy bezpečné autentizace (30 min.)
Techniky a aplikace vícefaktorové autentizace (30 min.)
Techniky a využití anonymizace a pseudonymizace (30 min.)

Seminář reaguje na rostoucí důležitost ochrany dat, zejména osobních, a ochrany před kybernetickými riziky. Seminář naučí účastníky znát podmínky pro ukládání a zpracování různých typů dat, chránit svá data, data zaměstnavatele (školy) i data žáků před kybernetickými riziky, znát základní techniky ochrany dat a využívat je ve výuce i jiných činnostech ve vzdělávání. V rámci semináře budou některé techniky ilustrovány na webovém prohlížeči na osobním počítači, a také na mobilních zařízeních, proto je žádoucí, aby si účastníci s sebou přinesli svoje mobilní zařízení (smartphone, tablet, notebook).

Od studentů na středních školách je často vyžadováno vytvářet prezentace v angličtině aniž by měli možnost získat důkladné informace o tom, jak má taková prezentace správně vypadat. Tento kurz má nabídnout učitelům angličtiny na SŠ a VOŚ informace o tom, co to jsou základní prezentační dovednosti a jak studenty podpořit v jejich rozvíjení ať už v obecné oblasti (struktura prezentace, body language atd.) nebo v dovednostech jazykových (signposting language, pace, flow). Přednášející bude sdílet své dlouhodobé zkušenosti s výukou prezentačních dovedností na VŠ.

Kurz je založen na praktické aktivitě účastníků a proběhne formou workshopu – praktických ukázek a činností, skupinové a individuální práce.

Theory

• Presentation skills – what does it involve? (45 mins)
• Structure – introduction, main body, conclusion – how to structure it effectivelly and what does it involve? (45 mins)
• Signposting language – what is it and why is it important? (30 mins)
• Body language and other paralinguistic features of a good presentation. (30 mins)
• The slides – do’s and don’ts (30 mins)

Practice

• Presentation preparation (90 mins)
• Presentatons and feedback (90 mins)

Třída a škola jsou velké a důležité sociální systémy (skupiny), kde se žák/student nebo pedagog chtě nechtě socializuje. Základní poznatky o žácích s hlediska sociální psychologie by měly být pro pedagogy klíčové.

Vysvětlíme si základní pojmy v sociální psychologii, jako je skupina (jejich vznik, dělení a další specifika), socializace, sociální normy, sociální role, vztahy ve skupině, sociální učení a další. Každé společenství lidí je pro všechny jedince nositelem naplnění důležitých potřeb, ale bohužel také nositelem nebezpečí či nepříjemných zkušeností a pocitů.

Na základě vědomosti základních ovlivňujících sociálních a socializačních faktorů u žáků (ale také u pedagogů a rodičů) může edukovaný pedagog lépe realizovat prevenci, včasnou diagnostiku či adekvátní řešení vzniklých potíží.

Lektor jakožto psycholog se bude snažit předat vědomosti a zkušenosti získaná teoretickým studiem psychologie a praktickými zkušenostmi nabytými ve sféře školního prostředí a pedagogicko-psychologického kontextu. 

Po celou dobu programu bude vymezen čas a prostor pro vlastní dotazy a připomínky samotných účastníků.

• Vymezení oboru sociální psychologie její využití v pedagogice – o čem vlastně pojednává – zabývá se specifiky jednotlivých jedinců v kontextu skupiny (třída, škola) a společnosti (vzdělávací a výchovný proces). 0,5 hod
• Základní pojmy v sociální psychologii (skupina, společnost, sociální potřeby, sociální role, norma, odlišnost, chování ve skupině aj.) 0,5 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu k jednotlivému žákovi (začlenění versus vyčlenění do třídy, sociální role se svými silnými a slabými stránkami aj.) 1 hod
• Aplikace poznatků sociální psychologie ve vztahu ke třídě a škole (hierarchie, zdravé a patologické sociální role, druhy skupin, fáze utváření skupin aj.) a využití těchto poznatků v lepším pochopení žáků (jejich sociálních potřeb a potíží) souvisejících v lepší prevenci, diagnostice a řešení potíží ve třídních kolektivech. 1 hod
• Prevence, diagnostika a řešení jednotlivých druhů sociální patologie ve třídě a škole (rivalita, vyčlenění, ignorance, nepřátelství a další). 0,5 hod
• Shrnutí, dotazy, zpětná vazba. 0,5 hod

Třídnické hodiny jsou nezbytnou součástí práce třídního učitele, seminář se zaměřuje na to, jak vést třídnické hodiny, je to nástroj pro preventivní působení, zároveň to je možnosti, jak významným způsobem vést třídní kolektiv, dále ale také nástroj, jak zajistit kvalitní vztahy ve třídním kolektivu, význam třídnických hodin spočívá v tom, že zvyšují kvalitu celého výchovně vzdělávacího procesu

• HODINA - úvod, seznámení se základními pojmy třídnických hodin, metody a formy práce, cíle třídnických hodin
• HODINA - praktická ukázka, jak vést třídnickou hodinu – hodina zaměřená na toleranci v třídním kolektivu
• Přestávka 30 minut
• HODINA - metodika třídnických hodin, jejich četnost, jak často by měly být třídnické hodiny, jaké jsou možnosti jejich zavedení do školy, metodika takzvaných třetin, aktualizace třídního kolektivu
• HODINA - evaluační hodina se zaměřením na význam strukturované a nestrukturované práce s třídním kolektivem, uvedení dalších možných technik, které mohou účastníci využívat, dále je zde prostor pro debatu, zodpovídaní otázek, součástí této hodiny je také evaluace, využívá se také metoda kruhu.

Přednáška a diskuse s účastníky semináře.

• Přehled historického vývoje genových terapií. (1 hodina)
• Možnosti různých strategií genových terapií.           (1 hodina)
• Přestávka 30 minut
• Konkrétní příklady aktuálně schválených terapií. (1 hodina)
• Komplikace a etické problémy genových terapií. (1 hodina)
• Závěrečná diskuse.

V tomto semináři se zaměříme na nejrůznější konverzační aktivity k zapojení různých úrovní pokročilosti žáků.Seminář představím praktické aktivity, které mohou učitelé zapojit do výuky. Účastníci si prakticky vyzkouší nejrůznější konverzační aktivity zaměřené na gramatiku, slovní zásobu, icebreakers, warmers a fillers. Představíme si také množství nejrůznějších užitečných zdrojů.

• Icebreakers (45min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „icebreaker“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Warmers (45 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „warmer“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Fillers  (45 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé aktivity „filler“, které lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Zaměření na slovní zásobu (90 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé Speaking aktivity, které se zaměřují především na slovní zásobu, kterou lze použít pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) studentů základních a středních škol.
• Zaměření na gramatiku (90 min)
  • Zde si procvičíme a zúčastníme se a také se podíváme na různé Speaking aktivity, které se zaměřují především na gramatiku a které mohou být použity pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) primárních a sekundárních studentů.
• Představení zdrojů užitečných při plánování lekcí (45 min)
  • Zde se podíváme na různé online zdroje, které mohou učitelé použít k plánování lekcí mluveného projevu nebo aktivit pro různé úrovně (Elementary-Upper-intermediate) primárních a sekundárních studentů. Podíváme se na různé stránky, budeme je sdílet a diskutovat o nich, kde mohou učitelé najít materiály a/nebo pracovní listy, které jim pomohou naplánovat si hodiny a řečnické aktivity.

V tomto semináři si ukážeme, jak je možné věnovat se gramatice tak, aby studenty podněcovala k aktivnímu používání jazyka. Vyzkoušíme si, jak gramatiku propojit s dalšími jazykovými dovednostmi, jak můžeme studenty motivovat k používání naučených struktur, podporovat jejich tvořivost či jak gramatiku udělat přístupnou a zábavnou pomocí prostředků dramapedagogiky či zážitkové pedagogiky. Budeme se věnovat možnostem práce s chybou. Účastníci si vyzkouší konkrétní hry a aktivity a ukážou si, jakými metodami lze procvičovat základní gramatické jevy.

• Nejprve se zamyslíme nad tím, jak můžeme zvýšit motivaci studentů učit se gramatiku a vyměníme si vlastní zkušenosti. (1 hod.)
• Blíže se podíváme na možnosti různých druhů her, pomocí kterých můžeme gramatiku procvičovat i jinými způsoby, než jsou cvičení v učebnici. Hry si rozdělíme na různé typy a řadu z nich si vyzkoušíme. (2 hod.)
• V další části se budeme soustředit na obrázky a příběhy, které můžeme použít mimo jiné i na procvičení určitých gramatických struktur. (1 hod.)
• V neposlední řadě si ukážeme, jaké možnosti procvičit probranou gramatiku nám nabízí dramapedagogika a zážitková pedagogika. (3 hod.)
• Závěrem se zaměříme na práci s chybou při aktivitách, které jsme si vyzkoušeli, a zamyslíme se nad tím, jak můžeme pomoci méně kreativním studentům či studentům, kteří se bojí mluvit. (1 hod.)

V tomto semináři se zamyslíme nad různými přístupy k opravování chyb a vyzkoušíme si řadu aktivit, které nám pomohou k tomu, aby studenti vnímali chyby jako přirozený jev, jenž nám pomáhá se zlepšovat. Ukážeme si, co můžeme udělat pro to, aby opravování chyb nebralo studentům chuť mluvit a nenarušovalo jejich projev. Důraz budeme klást i na metody, díky kterým můžeme studentům zprostředkovat, co už umí a v čem se zlepšili.

• Nejprve se zaměříme na sebereflexi – proč, kdy, co a jak často opravujeme? Opravujeme chyby u všech studentů stejně, nebo bereme v potaz i osobnost studenta, jeho individuální možnosti atd.? A proč naopak někdy neopravujeme? (2 hod.)
• Přestávka 30 minut
• Podíváme se na možnosti klasifikace chyb a zamyslíme se nad tím, co pro nás představuje hrubou chybu. Ukážeme si také, jak výskyt chyb ovlivňují komunikační strategie studentů. (1 hod.)
• Vyzkoušíme si různé možnosti oprav chyb v písemném projevu. (1 hod.)
• Přestávka 30 minut
• Detailněji se budeme soustředit na opravování mluvených projevů, podíváme se na videa z výuky, na základě kterých si popíšeme různé možnosti opravování chyb. (1 hod.)
• Přestávka 30 minut
• Vyzkoušíme si různé aktivity, které studentům pomůžou opravovat si svá chybná vyjádření sami, a představíme si pár triků, které studentům umožní vnímat chyby jako běžný jev v procesu učení, nebo dokonce jako pomocníky na cestě k zlepšování se. Ukážeme si metody, které studentům zviditelní, které jazykové jevy se už naučili. (3 hod.)

Kurz je navržen tak, aby vám poskytl porozumění klíčové dynamice, nejdůležitějším tématům a základním debatám v současné globální politice. To znamená zkoumat širokou škálu aktérů, struktur a problémů na mezinárodní scéně. Hlavním cílem tohoto kurzu je získání empirických znalostí o globální politice a poskytnutí solidního, propracovaného obrazu rozložení sil globálním kontextu.

• Část I vám poskytne základní úvod do globální politiky a jak vznikl současný mezinárodní systém. Tato část představuje koncepční a teoretický rámec o tom, jak studovat globální politiku.
• V části II se podíváme na dopady globalizace a různých aktérů na světovou scénu, zejména na státy, mezinárodní organizace a nestátní subjekty. Prozkoumáte politické aspekty a logiku vytváření spojenectví a vztahů mezi nimi.
• V části III budeme studovat problémy spojené s energetickou bezpečností, klimatickými změnami, otázkami životního prostředí a v neposlední řadě gender. Rovněž se zaměříme na účinnost měkké síly ve světové politice.
• Část IV se zaměří na ekonomické aspekty a prozkoumá hlavní trendy v současném světě, jako je mezinárodní obchod, růst populace, migrace, vývoj a dluhová krize. Seznámíte se také s výzvami spojenými s globálním mírem a konflikty.
• V části V se seznámíte s etikou v mezinárodních vztazích a rolí náboženství v mezinárodních vztazích.

Vzdělávací akce je vypracován pro pedagogické pracovníky na 2. stupni základních škol a na všech typech středních škol. Jedná se o jednodenní vzdělávací akci realizovanou odbornou přednáškou. Odborná přednáška má převážně výkladově-diskuzní formu. Doplněna je krátkými aktivizačními a opakovacími aktivitami, probíhajícími v průběhu jednotlivých témat – dotazy na probranou látku, výběr správné odpovědi, odůvodnění správné odpovědi.

• Úvod, základy psychiatrické terminologie a základní příznaky duševních chorob.  Časová dotace 45 minut
• Přehled klinických stavů část 1 – úzkostné poruchy u dětí a dospívajících,

deprese u dětí a dospívajících, bipolární porucha a schizofrenie s časným začátkem.  Časová dotace 45 minut

• Přehled klinických stavů část  2 - poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících, poruchy autistického spektra,  ADHD, závislosti a sebepoškozování. Časová dotace 45 minut
• Přehled terapie a závěrečné shrnutí:  psychofarmaka, psychoterapie.
• Role pedagogických pracovníků při zvládání duševních chorob dětí a dospívajících, prostor pro dotazy, diskuze.  Časová dotace 45 minut

Seminář bude zaměřen na problematiku našich dějin ve 20 století. Bude se zabývat jak dobou demokracie, tak problematickým obdobím dvou totalit. Zásadní pozornost bude věnována čtyřem tématům. Nejprve otázce rozpadu habsburské monarchie (2014 –100 let od vypuknutí Velké války) a vzniku Československa (1918-1920). Druhým okruhem bude popis moderní prvorepublikové demokracie s jejími přednostmi i zápory. S účastníky se budeme také zabývat příčinami krize demokracie. Třetím tématem pak bude období nacistické okupace a protektorátu a československého druhého odboje. Konečně čtvrtým tématem bude nástup komunistické totality (období třetí republiky, únor 1948 a podoby nově budovaného totalitního systému).